Episode 3 : Počátek - Šestá část

5. october 2012 at 19:09 |  Fanfiction

ČÁST ŠESTÁ




Daniel, Vala, Teal'c a Mitchell sedí u stolu. Generál Landry stál u průhledné mapy. Vala sedí schoulená, koleno měla u prsou a ruce kolem nohou. Daniel sedí vedle ní.
Landry: " Takže vy si myslíte, že by se mohlo těchto převorů objevit víc?"
Jackson: "Byl bych velice překvapen, kdyby ne."
Generál Landry si sednul na židli a Mitchell se předklání ve svém křesle.
Mitchell: "Jak? Víme, že jeden prošel bránou, ale pokud je jejich galaxie tak daleko, že…"
Doran: "Domnívám se, že Oriové mají moc uskutečnit hodně věcí."
Jackson: "Z pohledu převorů je to cesta bez zpáteční jízdenky."
Mitchell: "Se sebeobětováním nemají problém."
Landry: "Myslíte, že Antikové zde v naší galaxii budou dál bránit Oriům, aby na nás nezaútočili přímo?"
Jackson: "V to pevně doufám."
Mitchell: "Ale jak s nimi máme bojovat? Nemyslím jenom s nimi, ale i stou vírou. Hodně obyčejných lidí tam venku přijme to, co jim tihle chlápci nabídnou a napovídají."
Teal'c: "Teď už možná ne. Mnozí se poučili ze svého uctívání falešných bohů."
Doran: "Ano, ale mluvili jsme o lidech s hady v hlavě a o pochopitelnější technologii."
Jackson: "Tihle mají skutečnou moc. Převorové dají lidem důkaz božství."
Landry: "Důkaz od mocných bytostí není důkaz od Boha."
Jackson: "Neřekl jsem, že je."
Mitchell: "Podívejte, jenom proto, že víme, že jsou nějaké bytosti na vyšším stupni existence než my, tak to neznamená, že není někde nějaký řád ještě výš, než jsou oni. Alespoň by tak to řekla moje babička."
Doran: "Vesmír je přece nekonečný."
Daniel se podívá na Valu.
Landry: "Což znamená, že je nemožné vědět vše. Myslím tím, že někdy je třeba zaplnit prázdná místa trochou víry."
Landry se usmál na Mitchella.
Landry: "Taky jsem měl babičku."
Landry a Mitchell stoupají ze židle.
Mitchell: "Takže, všechno jde normálně dál, pane."
Landry: "Jen ať přijdou. Použijeme naše silné stránky proti jejich slabinám. To je dobrá strategie pro jakýkoliv druh činnosti."
Landry pohlédl na Daniela, Valu a Teal'ca.
Landry: "Jsem rád, že jste všichni v pořádku."
Generál odešel do své kanceláře.
Mitchell: "Amen."
Mitchell se podíval na Daniela, který před ním vstává ze židle.
Mitchell: "Nevíš, kde je Sam?"
Jackson: "Je na ošetřovně s plukovníkem Pendergastem. Čekají, až se kapitán Marks probudí. Pak se vrací zpět do Oblasti 51."
Mitchell: "Aha."

Daniel sedí u svého počítače a píše na klávesnici. Generál O'Neill se objevil v uniformě a Daniel opouští psaní.
Jackson: "Ahoj. Páni, co ty tady děláš?"
O'Neill: "Jo. Taky tě rád vidím."
Daniel vstal ze židle a šel k Jackovi.
Jackson: "Ne, promiň. Já jen jsem nečekal, že tě uvidím."
O'Neill: "No dobře. Byl jsem poblíž a mám pro Mitchella malé překvapení."
Jackson: "Oh. To poslední se mu celkem líbilo. Myslím to, že jsi mu neřekl, že končíme u SG-1 a odcházíme na jiná místa."
O'Neill: "Jo. Je mi líto, že ti uletěl Daedalus."
Jackson: "Nemrzí."
O'Neill: "Máš pravdu. Nemrzí."
Byla trapná chvilka a nikdo nic neřekl.
O'Neill: "Poslouchej. Právě jsem měl schůzku s Landrym ohledně té tvé věcičce."
Jackson: "Jo."
O'Neill: "Vypadá to, že by to mohl být velký problém."
Jackson: "Už dříve jsme stáli proti pěkně zlým chlápkům."
O'Neill: "Ne tak moc zlým. Možná to jenom hrají."
Jackson: "Zažili jsme pár těžkým krizí."
O'Neill: "A všechny jsme vyhráli."
Jackson: "Jo, ale neměls někdy pocit, že je to kvůli tomu, že nás někdo chrání? Nikdy bych to neřekl někomu jinému, ale je to poprvé, co se bojím."
O'Neill vyvalí obočí na Daniela, který vzdychá.
O'Neill: "Mám hlad."
Daniel pohlédne na Jacka a po chvilce se usměje.
Jackson: "Já taky."
O'Neill: "Půjdeme."
Jack a Daniel odešli z místnosti.

Samantha Carter a Lionel Pendergast seděli na ošetřovně naproti Marksovi posteli a čekali, až se probudí. Kevin je připojen na přístroj, který mu kontroluje tep a tlukot srdce a na pravé ruce měl infůzi. Po chvilce pohnul s hlavou na jednu stranu a pak zpátky. Carterová a Pendergast si toho všimli a šli k Marksovi, který pomalu otvíral oči. Chvilku viděl rozmazaně, ale pak poznal, že je tam Carterová s Pendergastem.
Pendergast: "Marksi?"
Marks pohlédl na Pendergasta a pak na Carterovou.
Marks: "Pane. Madam."
Carter: "Jak se cítíte?"
Marks: "Mnohem lépe, madam. Omlouvám se, že jsem tam usnul."
Carter: "Za nic se neomlouvejte. Podle mě a doktorky měl ten přístroj nejvíce vliv na lidi s Antickým genem. Jenom jste nám pěkně ze začátku nahnal strach."
Marks: "Asi nestihnu noční službu, že ne?"
Kevin zažertoval a usmál se na ně.
Pendergast: "Tu poslední ne. A dlouho asi noční mít nebudete."
Marks: "Jak to?"
Pendergast: "Slyšel jsem, že jste…"
Sam do něho trošku šťouchla. Lionel se otočil k Sam a Kevin se usmíval.
Carter: "Ale nic. Doktorka říkala, že máte odpočívat, takže my půjdeme."
Když se oba chystali odejít, Kevin na Sam ještě promluvil.
Marks: "Podplukovníku?"
Carter: "Ano?"
Carterová se obrátila na Markse a šla k němu blíže.
Marks: "SG-1 je skvělí tým. Měla byste se tam vrátit."
Carter: "Děkuji."
Sam se usmála a odešla z ošetřovny. Kevin měl stále otevřené oči a nikdo jiný na ošetřovně nebyl vidět. Hlavu pohnul na pravou stranu a podíval se na ruku. Z čista jasna jeho ruka začala bíle zářit. Kevin naklonil hlavu dozadu a zavřel oči. Jeho tvář se rychle změnila na vážnou.


Co to bylo? Kdo je ve skutečnosti kapitán Kevin Marks? Je ten, za koho se vydává nebo je to jiná osobnost? To se dozvíte v následujících dílech.

 

Be the first one to judge this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.