Episode 4 : Trvalé pouto - Druhá část

6. october 2012 at 9:30 |  Fanfiction

ČÁST DRUHÁ




Daniel a Mitchell šli na planetu, kde je známí Valinin chlapík Arlos, kterému Vala ukradla ty náramky. Oba čekají v jeho laboratoři, kde se rozhlížejí kolem sebe. Na sobě měli staré oblečení, které se na vesnici běžně nosilo.
Mitchell: "Víš co, tyhle hadry jsou fakt nenápadný. Myslíte, že je Landry zařadí do standardní výbavy?"
Jackson: "Buďme rádi, že nás navlíkli do tohohle. Mohlo být hůř. Věřte mi."
Mitchell vzal do ruky nějakou skleněnou láhev, která byla na stole, v níž něco bylo.
Mitchell: "Musíme si pohnout, protože stačí pár minut bez tvé přítelkyně a složíte se mi tady. A já pak budu muset vás tahat zpátky."
Do laboratoře přišel její vlastník Arlos.
Arlos: "Pánové, jak vám mohu pomoci?"
Jackson: "Chtěli bychom vás požádat o jednu radu."
Arlos: "Radu?"
Jackson: "Jste na této planetě předním odborníkem na mimozemské technologie."
Arlos: "Předním? No, to nevím, jestli zrovna předním odborníkem. Mohl bych být snad mezi prvními pěti."
Mitchell: "A není vám povědomé tohle?"
Mitchell vytáhnul z kapsy náramky a položil je na stůl. Zároveň si Daniel i Cameron sedli na židle před Arlosovím stolem za nímž sedí Arlos.
Arlos: "Ano, ano. Ve skutečnosti jsem nedávno takové vlastnil."
Mitchell: "Takže víte, jak fungují?"
Arlos: "Samozřejmě! Tyhle náramky vytváří biologické pouto mezi majiteli. Používali je Goa'uldi."
Jackson: "A slyšel jste někdy o tom, že by to pouto přetrvávalo, i když byly náramky sejmuty?"
Arlos: "Ne. Kromě snad náhodných energetických poruch uvnitř náramků samotných, které by tak mohly zesílit své účinky, ale to je vysoce nepravděpodobné."
Mitchell: "Ale nějakou nešťastnou shodou okolností se to stalo. Byl byste schopen zrušit to spojení?"
Arlos: "Možná, že uměl."
Jackson: "Výborně! Mohl byste nám to říct?"
Arlos se naklonil vpřed a opřel se o stůl. Mitchell a Jackson se také nahnuli a dívali se přímo na Arlose.
Arlos: "Jak se má?"
Mitchell dělal, že neví, o koho se ve skutečnosti jedná.
Mitchell: "Kdo?"
Arlos: "Vala."
Daniel se podíval na Mitchella. Oba hrají, že Valu neznají.
Mitchell: "Neznáme žádnou Valu."
Arlos: "V tom případě vám nejspíš nebudu schopen pomoci."
Arlos se chystal odejít, ale Mitchell ho zastavil.
Mitchell: "OK, možná Valu známe."
Arlos znovu sednul na židli a pohlédl na Mitchella.
Arlos: "Musím ji vidět."
Daniel tam seděl a chtěl to už mít za sebou.
Jackson: "Proč?"
Arlos: "Není to tak, jak si myslíte. Netoužím po pomstě. Pravda je, že ty náramky nebyly to jediné, co mi ukradla. Ukradla mi i srdce."
Daniel se divá na Mitchella, který hned reaguje na to, co právě Arlos řekl.
Mitchell: "Promiňte?"
Daniel se obrátil na Arlose, který mluví jako by vyprávěl romantický příběh.
Arlos: "Pamatuju si to jako by to bylo včera. Někdy v noci jsme se vždycky vyplížili z města. Svlékli jsme si šaty a koupali se v pramenech na naší zahradě. Mohli jsme se honit mezi kopečky porostlými mechem a pak ležet jen tak nazí pod Adorskými měsíci a Vala někdy chtěla…"
Mitchell to nemohl poslouchat a tak při posledních slovech ho přerušoval, až přestal básnit o Vale.
Mitchell: "Dobře, to stačí! To úplně stačilo, díky! Už jsme si udělali obrázek!"
Podplukovník si zakryl ústa rukou a mluvil skrz ně.
Mitchell: "Velmi živý a znepokojující obrázek."
Daniel se chvilku zasekl, když to Mitchell řekl.
Arlos: "Ano, byly to překrásné, smyslné časy. Ale to už je pryč. Vše, co chci dnes, je dostat šanci ji ještě aspoň jednou vidět. Přiveďte mi Valu a já si rozmyslím, jestli vám pomůžu."
Daniel i Cameron nevěděli, co mají dělat a pouze mlčeli.

Generál Landry seděl za stolem ve své kanceláři a před ním u dveří stál seržant Harriman, který držel v ruce složku.
Harriman: "Pane. Je tu major Gibsonová, která vás přišla navštívit."
Landry: "Pošlete ji dál."
Seržant Harriman ukazoval rukou, kudy má major jít. Hned jak Gibsonová vstoupila do generálovy kanceláře, seržant odešel.
Gibson: "Generále."
Když generál uviděl majora, vstal z křesla a podali si rukou.
Landry: "Majore. Jak to jde v Pentagonu?"
Gibson: "Obávám se, že nic dobrého. Mezinárodní komise si prošla vaše rozpočtové požadavky a navzdory vašemu varování o dopadu jejich rozhodnutí na každodenní chod SGC se rozhodli vrhnout plné finanční zabezpečení na misi Atlantis. Podle nich funguje tato základna jako podpůrná."
Generál stál za stolem a major stála před ním.
Landry: "Ani mě to nepřekvapuje."
Gibson: "Vycházeli hlavně ze zprávy Doktorky Weirové a jejích kolegů. Díky výskytů Antické technologie v galaxii Pegas si myslí, že bychom měli soustředit své úsilí tam."
Generál se posunul vedle ke stolu a pohlédl na majora.
Landry: "A vy tomu věříte?"
Gibson: "Čemu?"
Landry: "Atlantis je civilní záležitost. Doktorkou Weirovou dali oni do funkce velitelky. Důvod, proč nechtějí podporovat SGC je, že nemůžou mluvit do toho, jak funguje."
Gibson: "Takhle to řekl i generál O´Neill. Také řekl, že je ochoten se za vás přemluvit i u samotného prezidenta. Ale také si myslí, že daleko víc by vám pomohlo, kdybyste přijal předsednictví v komisi pro přidělování dotací vy sám."
Landry: "Tohle že řekl?"
Generál Landry se začal pochechtávat. Pak se obrátil a šel ke stolu.
Landry: "Oh. Jacku, Jacku, Jacku."

Podplukovník Carterová se nachází v Nevadě v hangáru, kde se stavěla a právě i nachází X-303 Prometheus. Carterová zrovna byla v pomocné řídící místnosti 1, kde seděla u jednoho z panelů u prostřed místnosti. Na obrazovce měla zobrazenou specifikaci hyperpohonu a nových Asgardských senzorů.
Marks: "Stále na tom pracujete?"
V místnosti se objevil Marks, který šel za Carterovou. Carterová se na něho obrátila se židlí a dívala se na něho.
Carter: "Ano. Je to úchvatná technologie, co nám Asgardé poskytli. Nikdy bych nevěřila, že bychom to dotáhli až takhle daleko."
Marks: "A přesto jsme s technologiemi, tam kde jsme."
Kapitán posunul židli, kterou měl nejblíže u sebe a sednul si vedle Carterové.
Carter: "Souhlasím. Ale něco takového pochopit, je těžké."
Marks: "Pro vás to bude hračka."
Carterová pohlédla na Markse a usmála se.
Carter: "A co jinak vy?"
Marks: "Já? Za tři dny musím být ve Washingtonu u rozpočtové komise."
Carter: "Kvůli Oriům?"
Marks: "Správně. Kvůli Oriům."
Podplukovník ani kapitán chvíli nic neříkali.
Marks: "Tak jak jste se rozhodla?"
Carter: "Nevím, o čem mluvíte."
Marks: "Myslím SG-1."
Carter: "Aha."
Carterová kývla hlavou s nerozhodnutou myšlenkou.
Carter: "Stále o tom přemýšlím."
Marks: "A nemůžete se rozhodnou."
Carter: "Přesně."
Marks: "No. S jedním bych vám mohl pomoci rovnou teď."
Marks rozepnul zips na své uniformě a vytáhnul z kapsy disk, který podal Carterové.
Carter: "Co to je?"
Marks: "Specifikace hyperpohonu, štítů a senzorů."
Carter: "Kdy jste to stihnul udělat?"
Carterová tomu nemohla uvěřit, když ji to Marks řekl.
Marks: "Dlouho jsem byl mimo službu, takže jsem se trochu nudil."
Carter: "Vy jste ale číslo."
Oba se začali smát.

Arlos přichází do své pracovny, kde čeká Vala s Jacksonem a Mitchellem. Mitchell s Jacksonem měli na sobě stále stejné oblečení a Vala měla na sobě černou koženou bundu s černými kalhoty.
Doran: "Arlosi?"
Vala se usmála a šla blíže k Arlosovi. Když stála u něho, opatrně ho objímala.
Doran: "Myslela jsem, že tě už nikdy neuvidím."
Arlos: "Ahoj, Valo."
Vala se přestala s objímáním a sedla si na Arlosův stůl.
Doran: "Jsem v tom nevině. Asi pět, šest žoldáků se jednou ráno na mě vrhl, když jsem šla za tebou. Přinutili mě ukrást ty náramky, jinak že mě zabijí."
Arlos: "To mě nezajímá."
Doran: "Arlosi?"
Arlos si sednul na židli a Vala se k němu obrátila a dřepla si před něho.
Doran: "Nechceš mě zabít?"
Arlos: "Ne."
Arlos měl položené ruce na Valininých ramenou.
Arlos: "Naše společné vzpomínky, které jsi tak necitelně zahodila, tě nepochybně budou pronásledovat, dokud nezemřeš. To by mělo stačit jako dostačující trest."
Vala začala Arlose objímat kolem náručí. Hlavu měla položenou na Arlosovu ruku.
Doran: "Ano, máš pravdu. To by opravdu stačilo."
Arlos: "Odchod jsem ti odpustil."
Vala vstala a Arlos ji chytil za ruku. Vala se zastavila a otočila se k němu čelem.
Arlos: "Ale co mi není jedno, je krádež matčina náhrdelníku."
Daniel a Mitchell zareagovali s překvapením a s rozmrzelosti.
Arlos: "Chci ho zpátky! Jinak ti neřeknu jak zrušit to vaše pouto, které mezi vámi vzniklo."
Doran: "Uvažuj reálně, ten náhrdelník už je pryč. Nevím, jak ho získat zpět."
Arlos: "No, tak v tom případě jsme spolu skončili."
Arlos se chystal odejít pryč, ale zastavil ho podplukovník.
Mitchell: "Hej! Počkej chvilku!"
Mitchell šel blíže k Vale a Arlosovi.
Mitchell: "Dostaneme zpět náhrdelník tvé matky."
Arlos: "Takže jsme domluveni."

 

Be the first one to judge this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.