Episode 7 : Narušená síť - Druhá část

14. october 2012 at 18:28 |  Fanfiction

ČÁST DRUHÁ



Celá SG-1 byla přivázána ke dřevěné lavici řemeny kolem krku a kurnou. Přímo k nim přichází, se zbraní v ruce, Worrel se slovy: "Neblaze známá SG-1." Spolu s jeho muži stoupli před SG-1. "Přátelé, tohle je Worrel", představil ho Mitchell. "Věřte mi, pane. Už to nepůjde tak hladce", řekl Worrel. "Vlastně se jmenuji Mitchell. Cameron Mitchell. Zkoušel jsem mu vysvětlit, jak je to s tím panem." Worrela zajímala pouze jedna informace. "Jak jste ukradli naši bránu?" Carterová nevěděla, co si má myslet a zeptala se: "Cože?" Worrel pohlédnul do stran a pak se díval přímo na Mitchella. "SG-1 se ukáže u mě na mé zastrčené planetě a pak zmizí Hvězdná brána. Nejsem hlupák", řekl Worrel. Tentokrát se ale slova ujal Teal'c: "Možná nejste, ale my za to nejsme zodpovědní." Všichni sledovali Teal'ca. "Jsme tu na průzkumné misi", řekla klidným hlasem Carterová. Worrel popošel blíže ke Carterové. "Aha. Takže se zabíjením Vládců soustavy jste skončili a rozhodli se věnovat důležitějším zemědělským záležitostem?" zeptal se Worrel, který to takhle pobral. "Přesně tak. Kukuřičná hlídka", rychle odpověděl Mitchell. Carterová se pousmála, ale Mitchell dostal od Worella jednu do tváře. "Mám otázku. Proč bychom nechali bránu záhadně zmizet, když jste skrze ni mohli utéci?" zeptal se dosud mlčící Jackson. Worrel šel k němu a v klidu odpověděl: "Že by špatné načasování?" Jackson ho sledoval a odpověděl: "To je asi ta největší pitomost, co jsem kdy slyšel." Worrel byl stále zuřivější, když nedostával odpověď na otázku, kterou pokladl. "U vás jdou věci vždy podle plánu, doktore Jacksone?" zeptal se. Jackson se zapřemýšlel a Mitchell na něho pohlédl s vážnou tváří. "Ne, obvykle ne", odpověděl popravdě. "Tak hádám, že jste na tyto situace zvyklí. A dokud nevrátíte mou Hvězdnou bránu, půjdou věci dál špatně", řekl Worrel a odešel ze dvora.

Generál Landry spolu se seržantem Harrimanem šli chodbou do řídící místnosti. "Opakovaně jsme se snažili s nimi spojit, pane. Nemáme žádný signál. Problém musí být v druhé bráně", informoval generála. "Spojte mě s plukovníkem Emersonem na palubě Odyssey", rozkázal generál. Seržant sedl k počítači s odpovědí: "Ano, pane. Hned to bude."

Odyssey byla zpátky na orbitě Země.

Plukovník Emerson stál v přední části můstku s poručíkem Evansovou, která mu na počítači něco ukazovala. Pak se přemístil k Marksovi, který se během chvilky ozval: "Pane. Volá vás generál Landry." Emerson se otočil k obrazovce, která byla za ním, se slovy: "Na obrazovku." Během chvilky se místo zobrazené konstrukce Odyssey objevil generál Landry. "Plukovníku, co zkušební let?" byla okamžitá otázka Landryho. "99% našich systémů je plně funkční a v provozu, pane. Chcete se proletět?" zeptal se plukovník. "Někdy jindy. Teď chci, abyste mi řekl, že k těm 99% patří i hyperpohon. Ztratili jsme kontakt s SG-1. Byli na P6G-452." Plukovník pohlédl na majora, který hned odpověděl: "Přibližně 15 hodin, pane." Emerson se obrátil zpátky směrem k obrazovce. "Zatím bych se nechtěl dostat do bitvy, ale myslím, že se můžeme dostat na 452 a vyzvednou t SG-1 za necelý den", informoval Emerson generála. "To rád slyším", řekl generál. "Předpokládám, že mají ty nové implantované lokátory?" zeptal se plukovník. "Byli první po tom, co se stalo na Tegalu", řekl generál. Marks mezitím u konzole na chvilku zavzpomínal na Tegalus. "Neumím si představit pro Odysseu lepší první úkol, než přivézt domů SG-1", řekl Emerson. "To ani já, plukovníku. Hodně štěstí", popřál Landry. "Děkuji, pane", odpověděl Emerson. "Landry končí." Na obrazovce se znova objevila konstrukce Odyssey. Emerson prošel kolem Markse se slovy: "Majore Marksi, nastavte kurs na P6G-452." Marks začal pracovat na své konzoly dříve, než odpověděl: "Ano, pane." Plukovník sedl do svého velícího křesla a zapnul interkom: "Pozor všem palubám, tady Emerson. Připravte se na spuštění hyperpohonu." Plukovník posunul křeslo dozadu se slovy na Markse: "Vezměte nás ven." Marks pohlédl na plukovníka a odpověděl: "S potěšením, pane."

Odyssey se dala do pohybu. Během pár vteřin vstoupila do hyperprostoru.

Worrel pěstí udeřil Jacksona do tváře, kterou už měl tak či onak od krve. "Vážně, proč bychom vám kradli bránu, když jsme skrze ni mohli utéct a neříkejte špatné načasování." Jackson vztekle pohlédl na Mitchella a Carterovou, kteří byli na tom stejně jako on. Worrel zval do rukou svoji zbraň a zdvihl ji. "Řekl byste, že to s vámi vypadá bledě, doktore Jacksone?" zeptal se Worrel a blíže k němu. "Můžete to změnit", dopověděl. "naším mučením nezískáš odpovědi, která hledáš", řekl Mitchell. "Nechci vás mučit. Vlastně, když mi řeknete, kde je brána, tak jsem připravený vás propustit", řekl Worrel. "Ale jasně, že nejsi", řekl dost divným hlasitým tónem Mitchell. "Věříte, že to právě řekl?" zeptal se. "Svou šanci už jste propásl. Ať vzal vaší bránu kdokoliv, je už dávno pryč", řekla Carterová. "A až váš nadřízený zjistí, že jste nechal skutečného zloděje utéci, tak skončíte na mučidle vy", řekl tentokrát Teal'c.

Generál Landry sedí v kanceláři v křesle. V rukou držel nějaké papíry a před jeho stolem stál seržant Harriman. "Někdo tu krade brány?" zeptal se generál. "Ze zprávy Tok'rů víme o čtyřech, pane", odpověděl seržant. "To může vysvětlit, proč jsme se nemohli zadat 452 a spojit se s SG-1", řekl Landry, který vše chápe. "Přesně, pane. Vlastně to samé zkusila jednou udělat Společnost s naší bránou", řekl seržant to, co už se v minulosti stalo. "Copak nemůže každá Goau'ldská mateřská loď, nebo podobné plavidlo naložit bránu?" Generál Landry vstával ze svého křesla. "S Asgardským transportní technologií ne, ale zloději používají právě to", odpověděl seržant. "Zakódujte všechny dostupné údaje a přepošlete je hned plukovníku Emersonovi na Odyssey", řekl generál. "Ano, pane", odpověděl seržant a chystal se k odchodu, ale zastavil ho ještě generál: "A seržante. Zavolejte leteckou základnu Peterson. Chtěl bych si zaletět do Oblasti 51." Seržant odpověděl: "Hned to bude." Seržant odešel z generálovy kanceláře.

Odyssey letěla hyperprostorem.

Plukovník Emerson přicházel na můstek se slovy: "Stav?" Emerson sedl do křesla s pohledem na Markse. "Za hodinu budem téměř u planety", odpověděl Marks. "Hned jak vystoupíme z hyperprostoru, zaměřte jejich lokátory a přeneste je přímo na můstek", rozkázal Emerson. "Ano, pane", odpověděl major, kterému po chvilce zapípala konzole. "Pane. Přijímáme kódovanou zprávu od SGC", informoval Marks plukovníka. "Dekódujte ji a stáhněte mi ji do počítače", řekl Emerson. "Ano, pane", odpověděl Marks.

Generál Landry mluvil s Nerusem, který byl uvězněn v Oblasti 51. "Někdo venku krade brány. Chci vědět kdo, jak a proč", chtěl vědět generál. "Krade?" zeptal se Nerus. "Transportuje bránu přímo z planety pomocí Asgardské technologie", odpověděl generál. Nerus sedící za mřížemi u stolu řekl: "Tak to vás musí určitě štvát." Generál stál těsně u mříží. Povzdychl a řekl: "To ano." Generál se obrátil k Nerusovi zády a pomalu šel na druhou stranu místnosti. "Mám představu, kdo by to mohl být" dořekl. "Když jste tak chytrý, k čemu potřebujete mě?" zeptal se Nerus. Generál stál zpátky čelem k Nerusovi. "Mám teorii, ale pořád mi chybí pár odpovědí", řekl generál. "Ale taková bezradnost pro vás musí mít větší cenu, než jediné bohaté jídlo. Možná bychom si mohli promluvit o mých stravovacích požadavcích v poněkud dlouhodobější…" řekl Nerus. "Za každou minutu, kterou promrháte snahou vyjednat, škrtnu jednu položku z menu", řekl Landry a kývnul hlavou na vojáka, který byl v místnosti. Mávnul na kameru a otevřely se dveře. "Můžeme si promluvit při předkrmu?" zeptal se Nerus. Generál na něho pohlédl a pak pokračoval v cestě pryč z Nerusovy cely. "Generále!" zařval Nerus a i to mu nepomohlo.

Mitchell celý zmlácený vyplivl krev z úst. "Je mi vážně líto, že jsem vás do toho zatáhl", omlouval se Mitchell. "No, to se stává pořád", odpověděl na to doktor Jackson. Worrel přichází k SG-1 s naštvaným pohledem. "Worrele, příteli. Máš velmi zamračený výraz. Jak se vám vydařil den?" zeptal se Mitchell. "Aliance nás odvolala", odpověděl Worrel. "Nemůžete popřít, že jsme vám to říkali", řekl radostně Mitchell. "Pro vás je to mnohem horší. Už nemám důvod vás držet naživu", řekl Worrel. "Ne, počkejte. Snad nějaký vymyslíme", bránil všechny Daniel. "Máme pro vás cenu živější", nabídla Carterová. "Jo, máme větší cenu živí", souhlasil Jackson. Carterová pohlédla na Jacksona a kývala s chápáním hlavu. "Ne. Dostal jsem zcela jasné instrukce. O pana Bidla se postaráme až nakonec. Chci, abyste viděl umřít ostatní. Vaše smrt bude varováním pro vaše lidi, aby se v budoucnu nepletli do našich záležitostí", řekl Worrel a kývl na jeho muže, kteří vzali do rukou zbraně. On odešel a muži stoupli před SG-1 a namířili na ně zbraně. "Hej, ti tři s tím nemají nic společného", řekl Mitchell, aby alespoň je ochránil. "Came…" Sam obrátila otočila hlavu na ně. "Worrel to ví. Řekněte mu, ať se vrátí", řekl hlasitě Mitchell a ani to nepomohlo. Všech sedm mužů mířilo na SG-1. Ta ale vmžiku zmizela, když začali po nich střílet.

Celá SG-1 se objevila v přední části můstku na palubě Odyssey. Plukovník Emerson vstal z velícího křesla a přiblížil se k SG-1. "SG-1. Jsem plukovník Paul Emerson. Vítejte na palubě Odyssey." Celá SG-1 byla překvapena. "Dekuji, pane", řekla radostně Sam. "A co tohle načasování, Jacksone?" zeptal se Mitchell a žďuchnul do doktora. "Skvělé načasování", tato slova vyšla z Jacksonových úst. "Vojíne, sundejte jim ta pouta a vezměte je na ošetřovnu", řekl Emerson a šel ke Carterové. "Majore, vstupte do hyperprostoru", řekl Emerson. "Ano, pane", odpověděl Marks.

Odyssey vstoupila do hyperprostoru z orbity P6G-452.

Po ošetření seděla SG-1 v zasedací místnosti, do které přicházel Emerson spolu s Marksem. "Pane", řekl Mitchell a vstal ze židle spolu s Carterovou. "Vím, že jste si toho hodně prožili", řekl Emerson s mávnutím rukou, že mají oba zůstat sedět. "Přežili jsme. Podejte mi to sem", řekl Mitchell a Marks mu podal dva PC tablety. Jeden dal Mitchell Carterové. Emerson sedl na židli a Marks podal také Jacksonovi a Teal'covi tablet. Pak si sedl naproti Emersonovi. "Tyto informace jsme obdrželi před hodinou z SGC", řekl Emerson. Carterová i Mitchell se dívali na zprávu. "Zatraceně. Ba'al se do toho pustil", žasl Mitchell. "Posledních pár týdnu Ba'al shromažďuje brány z celého sektoru", informoval Emerson celou SG-1. "Jo, u jedné z nich jsme byli", řekl Jackson. "Víme proč?" zeptala se Carterová při pohledu na Emersona. "Zatím ne. Nevíme ani, kde je", odpověděl. "A co Luciánská Aliance?" zeptal se Teal'c. "Generál Landry považuje za naší prioritu Ba'ala", odpověděl znova Emerson. "Odkud má ty informace?" padla od Carterové dobrá otázka. "Od Neruse", odpověděl sklesle Emerson. Emerson získal Jacksonovi pozornost. "Ó, pro pána krále", řekl Mitchell, protože co řekne Nerus je většinou lež. "Pak tyto informace nemůžeme považovat za důvěryhodný", řekl Teal'c. "Já nevím. Nerus pracoval pro Ba'ala po staletí. Začít u něj dává smysl", řekl Jackson, který ví, o čem mluví. "A generál Landry umí být velmi přesvědčiví, když je třeba", řekl Emerson.

Nerus v cele Oblasti 51 sedí u stolu a dojídá přinesené jídlo. Některé zbytky jídla visí i na mřížích a Nerus v klidu popíjí víno. Generál Landry sedí před ním a sleduje jeho způsob stolování. "Nerusi, tak strašný způsob stolování jsem ještě nikdy jinde neviděl", řekl generál. Nerus položil sklenici na stůl a ubrouskem si otřel ústa. "Generále, prosím. Zapomínáte, že navzdory vzhledu nejsem člověk", odpověděl Nerus. Generál pořád nedostával odpověď na jednu otázku, která zněla: "Řekněte mi, proč chce Ba'al tucet bran?" Nerus vyvalil oči a napil se znova vína. Tentokrát zazněl zvuk otvírajících se dveří do místnosti. Jeden ze strážníků namířil zbraň na Neruse pro jistotu, kdyby chtěl utéci. "Nerusi?" řekl Landry. Po místnosti přišel muž, který v rukou držel tác jídla. "Oh, desert. Mladý muži, vy jste mi určitě četl myšlenky. Jen pojďte, pojďte", jásal radostí Nerus. Muž s táckem šel do Nerusovi cely spolu se stráží. "Trocha místa na desert", řekl Nerus a posunul pár jídel bokem. V rukou stále drží sklenici vína a vojín položí na stůl tác. "Uh, co je to?" zeptal se Nerus a vzal do ruky jeden kousek jídla z tácku a řekl po pečlivém zkoumání jídla: "Dortíky se sněhovou polevou." Nerus byl radostí bez sebe. Stráž odešla z jeho cely a zavřela za sebou dveře. "Tedy, když jste tak chytrý, že jste odhalil pachatele, co si o tom myslíte?" zeptal se po dlouhodobém šťastném zasmátí Nerus. Generál stál u mříží a sledoval ho. "Přepokládáme, že má v úmyslu nabídnout je zpět na původní planety. Výměnou za určitý poplatek", odpověděl generál na Nerusovu otázku. Ten nad tím kroutil hlavou. "Vy nejste příliš inteligentní, generále, že?" zeptal ho. "Promiňte, jestli jsem vás zklamal", odpověděl generál. "Vy myslíte příliš při zemi. V tom to je. Zkuste přemýšlet více jako Goa'uld." Nerus se na chvilku zapřemýšlel a pak řekl: "Co vlastně to Ba'al kdysi měl. Přemýšlejte. Namáhejte se. O co to Ba'al kdysi přišel?" Generál už přišel co tím myslí. "Chce začít znovu", řekl generál. "Přesně tak", potvrdil generálovy slova a pokračoval: "Vidíte, pořád máte naději." Generál šťastně kývnul hlavou. "Před nějakou dobou ke mně Ba'al přišel. Ptal se na způsob, jak obnovit říši v případě, že by Jaffové někdy porazili nás Goa'uldy. Studoval jsem systém Hvězdných Bran celé měsíci a náhodou jsem vám pomohl porazit Replikátory. A přitom jsem na způsob, jak vyřadit automatický obnovovací program", řekl Nerus. "Tak aby šlo bránu přesunout, aniž by ostatním poslala své souřadnice", přerušil ho generál. "Přesně tak. Takže to vypadá, že Ba'al mého výzkumu využil", potvrdil generálova slova a ten se ho zeptal: "Což nás zavedlo kam?" Nerus přemýšlel pouze na jediné, jak se dostat ze Země. "Mám svou teorii. Ale generále, žádná nějaká taková sýrová mísa, jakkoliv vynikající mě nedonutí vám říci", řekl. "Co máte na mysli?" zeptal se ho generál. "Svobodu", Nerusova odpověď byla jednoznačná. "Rozhodně ne", řekl generál a obrátil se k Nerusovi zády. Když se ale chystal odejít, zastavil ho Nerus se slovy: "Jakmile jednou spustí ten program, tak ho nikdy nenajdete." Generál se k němu otočil čelem s odpovědí: "O propuštění nemůže být řeč, Nerusi. Ale jsem si jistý, že můžeme nabídnout něco jiného." Generál za každou cenu ho nechce pustit z vězení z Oblasti 51, jenže když ho nepustí, neřekne jim vůbec nic. "Můj milý generále. Neříkám to často, tak si to vezměte k srdci. Teď jsem sytý."


 

Be the first one to judge this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.