Episode 8 : Kamelot - První část

26. october 2012 at 8:44 |  Fanfiction

ČÁST PRVNÍ



SG-1, ve snahu najít zbraň proti Oriům, se vydala na Merlinovu planetu. Jdou po lesní cestě a přemýšlí, jak by to zařízení mělo fungovat. "Hele, už jste někdo přemýšlel, jak by ta věc mohla fungovat? Že zabijete něco, co je jen čistou energií?" ptal se Mitchell. "V Merlinových poznámkách o výzkumu nepsal o zabíjení, lepší překlad by byla neutralizace nebo zrušení", odpověděl Jackson. "Ale i přesto vyvolává spoustu otázek. Například, jak můžeme na něco zamířit, když to nevidíme?" zeptal se Mitchell. "Zjevně nepůjde o zbraň v konvenčním slova smysl. Podívejte se, povznesené bytosti přesahují časoprostor, jak jej známe. To zařízení musí dělat totéž", odpověděl znova Jackson. Teal'c šel vepředu a spolu s Carterovou jdoucí vzadu poslouchali rozhovor mezi Mitchellem a Jacksonem. "Jinak řečeno, nemáte ponětí, co by to mohlo být", řekl Mitchell. "Jo, tak nějak", odpověděl souhlasně Jackson. Carterová uviděla před nimi velkou vesnici. "Wow. To vypadá slibně", řekla a všichni šli do vesnice.

Po vesnici se procházejí místní vesničané, kteří se dívají na příchozí SG-1 s P90ky v rukou. SG-1 prochází vesnicí, která byla obklopena kamennými zdmi. "No, tohle rozhodně vypadá jako místo, kde by mohl Merlin žít", řekla podplukovník Carterová při pohledu na vesnice z vnitřního pohledu. "Já bych s tím nadšením ještě počkal, v okolí mohou být desítky vesnic stejně jako tahle. Nemůžeme si být jistí, zdali je to ta pravá", řekl Mitchell. Jackson se díval před sebe a uviděl něco zajímavého. "Ne, mají tu tohle", řekl a ukázal prstem směr ke kamennému oltáři, ve kterém byl meč, jako tenkrát v Avalonské jeskyni. Celá SG-1 šla blíže k oltáři. Při cestě k meči přichází k nim guvernér vesnice. "Poutníci. Já jsem Meurik, guvernér vesnice. Vítejte v Kamelotu." Celá SG-1 kývla hlavou a Sam spolu s Danielem se usmívali.

V hlavních rolí, díle Kamelot
Podplukovník Cameron Mitchell
Podplukovník Samantha Carter
Major Kevin Marks
Plukovník Paul Emerson
Plukovník Helen Svitsová
Doktor Daniel Jackson
Svobodný Jaffa Teal'c
Plukovník Chekov
Poručík Sharon Evans
Major Pavel Barta
Kapitán Pavla Nyklová
Vala Mal Doran

Meurik spolu s SG-1 seděli v místní hospodě kolem stolu, na kterém ležely mísy s jídly a hrky s pitím. Excentricky oblečený muž přichází ke stolu a stoupne si vedle Meurika se slovy: "To musí být ti cizinci, o kterých všichni mluví." Meurik pohlédl na muže. "Tohle je Antonius, náš místní historik", představil ho Meurik. "Vítejte v Kamelotu. V minulém i budoucím domově krále Artuše a jeho družiny", přivítal je. Carterová byla zaražena. "Promiňte, budoucím domově?" zeptala se Carterová. "Předpokládám, že znáte historii bitvy u Camlann?" zeptal se Meurik. "Samozřejmě, tam byl Artuš smrtelně zraněn Mordredem", řekl Jackson, který je na takovou historii ten správný. "Artuš a smrtelně zraněný?" zmateně se ptal Meurik, který potom pohlédl na Antoniuse. "Prosím", řekl. "Artuš porazil Mordreda v bitvě u Camlann, po kterém on a jeho kolegové rytíři ve zbroji vyrazili hledat Sangraal (San Greal)", pověděl jim jejich historii Antonius. "To je svatý grál", řekl Jackson. "Je to již dlouho, ale v hlouby našich srdcích víme, že se jednoho dne k nám vrátí", dopověděl Antonius. "Hm, a co se stalo s Merlinem, když odešel?" zeptal se Jackson. Antonius i Meurik najednou ztichli. Meurik chvilku váhal, ale nakonec jim řekl: "Musím se o něco postarat, raději to udělám hned." Meurik pomalu vstával ze židle se slovy: "Ať se vám u nás líbí." Meurik odešel od stolu a tím se vyhnul odpovědi na otázku, kterou pokladl doktor Jackson. Všichni byli zmatení a navzájem si vyměnili pohledy. "Urazil jsem ho?" zeptal se slušně Jackson. Antonius se usadil na místo, kde seděl Meurik. "Vůbec ne. Jde jen o to, že Merlinovo jméno se zřídka na veřejnosti vyslovuje", odpověděl Antonius. "A proč ne?" zeptal se zvědavě Jackson. "No, mnozí věří, že provozoval černou magii. Možná se snažil činit dobro, ale vždy v jeho srdci dřímaly sklony k velkému ničení. Naštěstí ho nikdo neviděl ani o něm neslyšel od odchodu Artuše. Knihovna, ve které provozoval svá podivná umění, zůstává dodnes zapečetěna", řekl jim vše, co věděl. Carterová pohlédla na Mitchella a pak zpátky na Antoniuse. "Merlin tu měl knihovnu?" zeptala se. "Samozřejmě. Byla to jeho soukromá svatyně tady v Kamelotu", odpověděl Antonius. Jackson pohlédl na zbytek týmu. "Rádi bychom ji viděli", řekl. "No, obávám se, že je to nemožné. Knihovna je chráněna mocnou kletbou. Říká se, že všichni ti, kteří vstoupí do Merlinovy svatyně, propadnou životem jejímu strážci, černému rytíři", řekl Antonius. Během pár minut zavládlo ticho. Navzájem si vyměňovali pohledy.

Celá SG-1 vychází z hospody. "Dobře, takže v nejlepším případě je povídačka o černém rytíři báchorka, kterou chtěl Merlin vystrašit místní. V horším tu má další hologram rytíře, který chrání jeho poklad, tak jak tomu bylo v Anglii. Tak či onak v tom nevidím velký problém", řekl Mitchell. Teal'c na něho pohlédnu a raději nic neříkal. Mitchell si ho všimnul a tak se zeptal: "Co?" Carterová jdoucí za Teal'cem se usmála. "Vzhledem k vašemu nepřesvědčivému vítězství nad rytířem v jeskyních Avalonu, není vaše sebedůvěra na místě", odpověděl Teal'c. "Říkal jsem snad, že bojovat budu já?" řekl Mitchell. "Posledně to byla zkouška, která měla jen prokázat, že jsme hodni, tentokrát to zní spíše jako obranný mechanismus, která má chránit Merlinův výzkum, takže může být mnohem silnější a nemusí platit stejný pravidla", řekl Daniel. Když procházeli vesnicí, místní vesničané se po nich ohlíželi. "Myslím, že bychom se měli rozdělit a porozhlédnout se", nabídla Carterová. "Vskutku", řekl Teal'c a všichni se zastavili. Teal'c šel s Carterovou zpáteční cestou. Jackson šel Mitchellem a pokračovali v cestě dál.

Místní vesničanka Valencia a mladý chlapec Ramus si hrají s dřevěnými meči. "Vzdej se, Mordrede!" řekla Valencia. "Nikdy!" odpověděl Remus, který hrál Mordreda. "Vzdej to", řekla Valencia a otočila se kolem Ramuse tak rychle, že pak meč držela u chlapcova krku. "Uznáváš porážku?" zeptala se. Podplukovník Mitchell spolu s doktorem Jacksonem přichází k Valencii a Remusovi. "Uznávám, ale příště chci být Artuš já", řekl Remus. Valencia sklonila meč a zasmála se. "To asi moc nepomůže, když se nezačneš lépe soustředit", přidal se do jejich konverzace Mitchell. Valencia i Ramus pohlídli na podplukovníka. "Něco ti ukážu", dořekl a odepnul svou P90, kterou podal Jacksonovi. "Mohu?" zeptal se Ramuse, který mu podal svůj meč. "Děkuji. Snaž se tolik neposkakovat", byla první Mitchellova rada. Ramus si stoupnul bokem, aby jim nepřekážel a pečlivě je sledoval. Valencia se dívá Mitchellovi do očí. Jako první začíná Mitchell. Valencia každému útoku od Mitchella dokázala odrazit. "Pěkné", uznal její styl pohybu Mitchell. Mitchell se v krátké chvilce ohnal a sebral ji z rukou meč. Pro Valencii byl Mitchell příliš silný. Valencia pohlédla na Ramuse a pak zpátky na Mitchella. "Kde jste se učil bojovat?" zeptala se. "Šermování koštětem s mladším bráchou a Sodanský rituál Kel'shak'lo ze mě udělaly hbitého válečníka, kterým jsem dnes", vychloubal se Mitchell a natáhnul ruce a vrátil jim meče. "Takže, ví někdo z vás dvou, kde bychom mohli najít Merlinovu, ehm…" Mitchell nemohl najít to správné slovo, které nakonec za něho řekl Jackson: "Oh, knihovnu." "Merlinovu knihovnu?" dopověděl konec otázky Mitchell. Valencia a Ramus se strachem podívali na sebe.

Valencie spolu s Ramusem, Jacksonem a Mitchellem opatrně šli ke knihovně. Byla to skoro zchátralá budova, o kterou nikdo nepečoval. Všichni čtyři se zastavili u tlustých dřevěných dveří. "To je ono. Dveře jsou očarované", řekl Valencia. Daniel pohlédl na Mitchella a pak se snažil uchytit kliku. Modré silové pole chrání dveře a tak rychle trhl rukou pryč. "Existuje klíč. Ale nikdo se ho neopovážil použít", informovala je. "A kde najdeme ten klíč?" zeptal se Jackson. "Je v místním archivu", odpověděla Valencia. Daniel pomalu vzdychá, protože ví, za kým musí znova jít.

Antonius nakupoval jídlo na tržnici. Jídlo dával do pleteného koše, který měl s sebou. Venku poprchávalo a Jackson si otíral brýle. "Ne! Rozhodně ne!" řekl Antonius. "Antoniusi!" řekl Jackson. Antonius procházel tržiště. "Nehodlám nést vinu za vaši smrt. Propadnete životem v okamžiku, kdy vstoupíte dovnitř", mluvil tichým hlasem Antonius. Jackson šel blíže k němu. "Už jsme se s dvěma z Merlinových rytířů utkali", řekl mu Jackson. "Co? Nemožné. Pokud byste se utkali, nemohl bys o tom teď vyprávět", řekl Antonius. "Mohl, protože jsme je oba porazili. A tím, že jsme je porazili, jsme získali poklady, které ukryl na našem světě a jeden z těchto pokladů je tady v Kamelotu. Antonie, jste přece historik, neříkejte, že jste nikdy nesnil o tom, co by mohlo být tam uvnitř", Řekl Jackson.

Odyssey byla na průzkumné misi na planetě P3K-256. Měli za úkol hlídat postup převora, který kázal víru na planetě. Plukovník Emerson pochodoval po můstku a vyčkával na hlášení týmu, který byl vyslán na planetu. "Pane", ozval se ze své pozice major Marks a pokračoval: "Dostali jsme subprostorovou zprávu od svobodných Jaffů." Plukovník šel okamžitě k Marksovi. "Co v ní stojí?" zeptal se. "Jaffové poblíž P3Y-229 vyšetřovali neobvyklé energetické hodnoty a našli tam toto", odpověděl Marks a na své obrazovce zobrazil obrázek, který byl přeposlán spolu se zprávou. Major pohlédl na plukovníka se slovy: "Plně funkční SuperBrána." Plukovník se na chvilku zarazil. "Přepošlete tuto zprávu do SGC a že vyčkáváme na rozkazy", řekl Emerson. "Ano, pane", odpověděl Marks a přeposlal tuto zprávu subprostorem do SGC.

Byla temná noc a Antonius v rukou držící lucernu vede celou SG-1 ke knihovně. "Nikdo se nesmí dozvědět o mé účasti až sem", žádal je Antonius. "Jistě", odpověděl Mitchell. "Ano Meurik, ani ostatní vesničané a už vůbec ne má žena Livie, která si myslí, že dnes v noci procházím společně s bratrem Avalarem úřední spisy", řekl Antonius. "Nikdy jsme tu nebyli", řekl Mitchell to, co budou všem všude říkat, kdyby se vyptávali. Antonius zhasnul lucernu a odložil ji bokem. Pak vytáhnul klíč z jeho roucha. Klíč přiložil k otvoru a silové pole krátce zablikalo před vypnutím. Antonius pak vložil klíč do otvoru a objevila se jasně modrá světla doprovázející otevírání dveří, zdánlivě z vlastní vůle. Po otevření dveří vzal do rukou lucernu, kterou zase rozsvítil, a všichni vešli do knihovny.

Svícny, knihy, nábytek a jiné cizí objekty byly v temné místnosti, hustě pokryté pavučinami. Mitchell vstupuje jako první a pečlivě si svítí baterkou po místnosti. "Fuj, pavouci", řekl Mitchell, když málem narazil do pavučiny. Celá SG-1 spolu s Antoniusem vstoupili do místnosti. Uprostřed místnosti vedli schody do jedné z knihoven, kudy se vydal Jackson. Našel si tam knížku, ze které odfoukl prach a posvítil na ní se slovy na Mitchella: "Jo, to může chvíli trvat."

Odyssey vyčkávala na rozkazy od SGC, které přišli během pár minut. "Pane. SGC nám posílá rozkazy. Máme vyzvednout SG-1 na PX1-767 a letět k SuperBráně. Také tam stojí, že se k nám připojí Korolev a Athena", řekl major. Plukovník stál v přední části můstku. Otočil se k majorovi a řekl: "Přeneste tým z planety a zadejte kurs na PX1-767." Major kývnul hlavou a vykonával rozkazy.

Na oběžné dráze na Zemi byla Athena spolu s Korolevem připraveni k okamžitému odletu.

Plukovník Svitsová na palubě Atheny kývnula na svého prvního důstojníka majora Pavla Barta, který ji spojil s řídícím centrem. "Tady je Athena, plukovník Helen Svitsová. Spolu s Korolevem vyrážíme na pomoc Odyssey." Z radia se ozval mužský hlas: "Atheno, tady SGC. Přejeme hodně štěstí. Ozvěte se hned, jak to bude možné. SGC končí." Plukovník Svitsová šla ke svému křeslu a zapnula interkom. "Pozor všem palubám, tady Svitsová. Připravte se na spuštění hyperpohonu." Helen si sedla do křesla a vydala rozkazy: "Zadejte kurs." U řízení seděla kapitán Pavla Nyklová, která odpověděla: "Ano, madam."

Athena s Korolevem vstoupily zároveň do hyperprostoru.

SG-1 spolu s Antoniusem zkoumají Merlinovu knihovnu. Doktor Jackson si našel zajímavou knihu, ve které leccos našel o Atlantidě i o Avalonu a tak si ji zkoumal u stolu. "Chceš říci, že je tu technologie pro cestování časem?" zeptala se Carterová, která stála za Jacksonem. "Říkám, že tu může být cokoliv", odpověděl Jackson. "Nechci se hádat, lidi, ale jediná technologie, kterou vidím je, hromada starých zaprášených knih", řekl Mitchell stojící u jedné z knihoven. Náhodně zatáhl na pár knih na polici, vedle které stál. Začal se ozývat skřípavý zvuk při otevírání chodby do temné místnosti. Carterová, Jackson, Teal'c i Antonius se zadívali na tajné dveře. "A tajná chodba", dořekl Mitchell a vešel do temné chodby. Carterová a zbylí ho následovali. Než vešli dovnitř, Mitchell se vrátil. "Je tam další místnost", řekl Mitchell. "Neměli bychom tam chodit. Dnes večer už jsme pokoušeli osud až dost", řekl Antonius, který se bál vkročit dovnitř tajemné chodby. "Můžeš zůstat tady, jestli chceš", nabídl mu Mitchell. "Ne, raději odejdu", odpověděl Antonius a odchází z Merlinovy knihovny.


 

Be the first one to judge this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.