November 2012

Episode 11 : Dlouhá cesta - Třetí část

22. november 2012 at 16:05 Fanfiction

ČÁST TŘETÍ


"Tak teď už toho mám dost", řekl Marks a přesunul se ke Kleinmanovi. "Můžu?" Kleinman okamžitě vstal a pustil Markse ke konzole. Kevin začal pracovat na konzoly a pohrál si s pár programy, které byly určeny na transport. "Leťte co nejblíže k nepřátelským lodím!" rozkázal Marks. "Co máte v plánu?" zeptal se Kleinman. "Transportovat hlavice na jejich loď i přes zapnuté štíty", odpověděl Marks. Když se k nim přiblížili, Marks zjistil frekvenci, na které jejich štíty fungují a tak mohl přenést hlavice. "Druhá loď je zničena. Zbylé tři jsou nepoškozené", hlásí Evansová. "Leťte k další", řekl Marks a zaměřil další loď.

Odyssey se pohybovala rychle k lodím, i když měla značná poškození. Lodě Luciánské Aliance střílely přímo na Odysseu a ani jednou ji neminuly.

Kleinman se držel křesla a Marks s Evansovou se přidržovali konzol. Na můstku vypukl ze zadní části požár. Kleinman se otočil tím směrem a vzal při cestě dozadu hasicí přístroj, kterým hned začal hasit požár. "Transport další hlavice", zařval Marks. "Třetí loď byla zničena", řekla Evansová a pohlédla na konzolu. "Štíty na 30%. Dlouho nevydržíme", řekla Evansová. Marks měl plné ruce práce, aby udržel loď vcelku. "Kašlu na to", řekl Marks a dořekl: "Transport obou hlavic." Marks transportoval obě dvě hlavice na lodě, které byly během pár vteřin zničeny.

V kontrolní místnosti dvě, tam kde jsou důležité systémy lodi jako podsvětelný pohon, všechny Asgardské systémy i podpora života, explodovala. S celou lodí to v okamžiku zatřáslo.

Marks s Evansovou vyletěli od konzol stranou na kapitánskou židli, důsledkem té exploze. Po té explozi skoro celá posádka ležela v bezvědomí na zemi. Marks se plazil ze země a opřel se o kapitánské křeslo. Když se rozhlédl kolem sebe, uviděl kolem sebe pohromu. Skleněná mapa byla rozbitá na kousky a konstrukce na můstku vysela ze stopu. "Evansová?" Poručík Evansová se silně praštila hlavou o kapitánské křeslo, na kterém v bezvědomí ležela. Marks natáhnul ruku a změřil ji puls. I když na tom vypadala špatně, podle pulsu je ve stabilním stavu. Pak si Kevin šáhnul na hlavu, ze které mu tekla krev. "Lékařský tým na můstek", řekl do vysílačky.

Na ošetřovně doktorka Reynoldsová také vstávala ze země. Hned jak se dala dohromady, vzala do ruky vysílačku. "Za chvilku tam budem", řekla. Naštěstí, že na ošetřovně byli celkem všichni v pořádku a tak se rozdělili na skupiny a vyrazili ošetřovat zraněný.

Plukovník Emerson sedí opřen v jeskyni. Carterovou měl položenou na sobě a držel si ji při těle. "Jak je na tom?" zeptal se Mitchell. Emerson zakroutil hlavou a odpověděl: "Nevím. Musíme se odsud dostat co nejrychleji. Mám strach o ní i o dceru." Major Stenson po převozu plukovníkovy ruky šel ke Carterové a podíval se na ní. "Položte ji prosím na zem, podívám se na ní", řekl major. Emerson kývnul hlavou a opatrně položil Sam na zem. Major vzal do rukou stetoskop, který měl v batohu a změřil tlukot srdce a pak zkoušel naměřit životní funkce holčičky. "Tak co?" zeptal se Emerson. "Budete mít silnou holčičku", řekl Stenson. Emersonovi se tu chvíli ulevilo. "Obě dvě by měli být v pořádku, jestli se co nejrychleji dostaneme pryč z planety", řekl major. "Věřím, že major Marks něco vymyslí", řekl Emerson to, v to co doufal.

Na můstku se pomalu začaly provádět opravy. Polovina posádky ležela na ošetřovně většinou se slabím otřesem mozku. Když Marks přišel do kontrolní místnosti dvě, zastavil se hned ve dveřích. "Pane Bože." Taková byla jeho reakce. Kleinman tam přišel za ním. Když uviděl Marksův výraz v obličeji, tušil, že je to vážné, než si myslí. "Jsme v koncích", řekl Marks. "Máme nějakou šanci to opravit?" zeptal se Kleinman. "To bude minimálně trvat týden, než to opravíme. Tolik času ale nemáme", řekl Marks. "Tak se dáme do práce", řekla zpozad nich poručík Evansová. "Evansová. Nemáte být na ošetřovně?" zeptal se Marks. "Potřebujete každou ruku, zdali se nemýlím", řekla Evansová a šla k Asgardskému panelu, který byl ve špatném, ale funkčním stavu. Zapnula ovládání a spustila program, který získával informace o poškození lodi. "Jsme bez podpory života", řekla Evansová. Marks šel okamžitě k panelu, který otevřel a uviděl, jak všechny krystaly byly uškvařené. "Běžte do kontrolní místnosti jedna a vezměte tam všechny krystaly, které můžeme postrádat", řekl Marks. Evansová kývla hlavou a odešla z místnosti. Kevin pomalu začal vydělávat z panelu všechny uškvařené krystaly a Weaps šel k panelu, který ovládal podsvětelné motory. "Kolik máme na palubě krystalů?" zeptal se Kleinman, když uviděl panel zevnitř. "Když je vyndáme z nepotřebných systémů, tak snad to vyjde na opravu podpory života a možná i podsvětelných motorů. No a na hyperpohon můžeme zapomenout rovnou. To bude trvat déle než oprava podsvětelných motorů, štítů a transportéru", odpověděl Marks.

Evansová došla do kontrolní místnosti jedna, kde to celkem vypadalo dobře. Šla k nepotřebným panelům a vytáhla všechny krystaly, které mohla vytáhnout. Všechny krystaly dávala do krabičky, kterou vzala ze země. Po vytažení všech krystalů, kterých mohla, šla zpátky za Marksem a Kleinmanem.

Opravy na Odyssey trvají příliš dlouho. Trvalo jim celkem pět hodin, než zprovoznili podporu života, která i přesto nefungovala tak jak by měla, ale i přesto dodává dostatek kyslíku pro celou posádku. Major Marks většinou svého času trávil v kontrolní místnosti dvě a snažil se přijít na způsob jak dostat týmy z planety. Při přemýšlení také opravoval podsvětelné motory i štíty.

Byl to den po útoku na loď a Marks všechny poslal do kajut, aby se vyspali na další den. On jediný nešel a zůstal v místnosti. Neustále pracoval na opravách a vůbec nedbal na své zdraví.

Plukovník Emerson hlídkoval před jeskyní a přemýšlel o situaci, ve které se právě nachází. "Proč si nejdete odpočinout, plukovníku?" zeptal se Mitchell, který neustále byl vzhůru. "Každou minutou doufám, že se ozve Odyssea, ale zatím nic", odpověděl Emerson. "Myslíte, že se něco stalo?" zeptal se Mitchell. "Mám ten pocit. Jinak by se někdo ozval", odpověděl Emerson a pohlédl na Mitchella.

Bylo ráno a kapitán Kleinman hledal Markse. Myslel, že bude v kajutě, jenže tam nebyl a tak šel na můstek, kde také nebyl. Pak ho napadlo jediné místo, kde by mohl být a tak šel do kontrolní místnosti dvě.

Major Marks seděl u panelu a pomalu zprovozňoval systém po systému. Dveře do místnosti se otevřely a Marks se otočil směrem k nim. Když ho Kleinman uviděl, řekl: "Vypadáte, jako by vás někdo převálcoval." Marks se zaseknul a podíval se na sebe. "To vypadám, tak zle?" zeptal se Marks. "No, v jakém slova smyslu", odpověděl Kleinman a šel k němu. Když sednul k panelu a pohlédl na obrazovku, v momentě se zarazil. "Jak dlouho jste nespal?" zeptal se Kleinman. "Proč se ptáte?" zeptal se na oplátku Marks. "No, protože jen málo kdo stihne přes noc spravit polovinu systémů", odpověděl Kleinman. Marks vstal ze židle, když zmáčkl na pár tlačítek a šel k panelu pro podporu života. Tam prohodil dva krystaly a podpora života začala běžet na 100%. Pak se vrátil zpátky k panelu a pokračoval v práci. Kleinman na něho zíral s otevřenou pusou, ale i přesto, že Marks vše spravoval postupně, to tak nechtěl nechat jít dál. "Měl byste se jít vyspat. Klidně to za vás převezmu", řekl Kleinman. "Nemohu. Dokud nedostaneme týmy z planety. Každou minutu ztrácejí naději na přežití a plukovník Emerson na nás spoléhá a já ho nechci zklamat. Takže ne, nejdu", odpověděl Marks. Kleinman zavrtěl hlavou a začal opravováním podsvětelných motorů, které byly už částečně spraveny.

Podplukovník Carterová po dni a půl se pomalu probouzela. "Ahoj", řekl Paul, když ji uviděl, jak zamrkala očima. "Ahoj. Co se stalo?" zeptala se Sam. "Jeden z Luciánů tě chytl a svalila ses s ním dolů", odpověděl Paul. Sam chtěla sednout a tak ji s tím pomohl. "Kde to jsme?" zeptala se. "Stále na planetě", odpověděl Mitchell a přišel k ní. "Rád vidím, že ses probudila", dopověděl a dřepl si k ní. "Jak jsme na tom?" zeptala se. "Uvízli jsme tu", odpověděl Mitchell. "A co Odyssea?" zeptala se. "Ta se neozvala. Něco se muselo stát", odpověděl Emerson. "Na to ani nemysli", řekla Sam, protože Emerson myslel na nejhorší scénář. "Co můžeme vědět? Je to planeta Luciánské Aliance. Na orbitě klidně mohli hlídkovat lodě a my jsme je nezaznamenali", řekl Emerson. "Jak znám Markse, ten se nedá jen tak rychle porazit", řekla Sam a usmála se na Paula. "Asi máš pravdu", řekl Paul a přivinul si Sam k tělu.

Poručík Evansová přišla do kontrolní místnosti dvě s kávou pro majora Markse, který stále pracoval na opravách. I ona si všimla toho, že byl Marks unavený. Podala mu kávu a on řekl: "Děkuji." Evansová sedla vedle Kleinmana, který nevěděl, jak poslat Markse do postele. "Můžete na chvilku?" zašeptal Weaps a ukázal hlavou směr, kam chtěl jít. "Jistě", odpověděla Evansová a šla za Kleinmanem bokem. Marks si jich vůbec nevšímal. Napil se kávy a pokračoval v práci. Evansová s Kleinmanem byli co nejdál od Markse, aby je neslyšel. "Nechcete s ním promluvit? Už jsem to zkoušel, ale nějak to nevyšlo. Vy ho znáte lépe, než já. Zkuste ho přijmout, ať jde spát. Jestli to nevyjde, zhroutí se nám tu před očima", řekl Kleinman. "Pokusím se. Ale pochybuji, že půjde, protože ho znám právě takhle", odpověděla mu na to Evansová a šla k Marksovi. Posunula židli blíže k Marksovi a sedla na ní. "Mě nepřesvědčíš", řekl Marks a obrátil se směrem k ní. "Dobrá, takže si nás slyšel. Teď s tebou budu mluvit, jako tvoje kamarádka. Měl by ses jít vyspat. Na palubě jsou desítky lidí, kteří to mohou spravit", řekla Sharon. "Sharon. V tuto chvíli nemůžu a ty to dobře víš. Už jsem to říkal Weapsovi a teď to řeknu i tobě. Každou minutou, co se mi tu bavíme, ztrácejí týmy na planetě šanci k přežití. Nemohu jen tak odejít do kajuty a vyspat se. Nemohu", odpověděl Kevin a obrátil se zpátky k panelu. Evansová vstala z židle a šla ke Kleinmanovi. "Já vám to říkala", řekla mu a dala se do práce. Weaps povzdychnul a zavrtěl hlavou.

Hodiny a hodiny rychle utíkaly, že přišla další noc. Carterová s Emersonem po čase spali a hlídku si vzal tentokrát Jackson s Valou. "Co si o tom myslíš?" zeptala se Vala. "Nevím, co tím myslíš", odpověděl Jackson. "O tomhle všem. Uvízli jsme na planetě, která je z 80% tvořena naquadahem a nemůžeme se dostat odtud", vysvětlila mu to Vala. "Na to ti nedokážu odpovědět. Naquadah je pro obě strany velice vzácný a v našem účelu velice používaný. Potřebujeme ho stejně jako oni, jenže oni tu byli první a my jsme přišli přímo do pasti", řekl Jackson. "Snažíme se přijít na způsob, jak zastavit Orie, ale zatím spíše Luciánská Aliance dostává nás", řekla Vala. "Asi tak", řekl na to Jackson a pohlédl na oblohu, na které zářil velký měsíc v úplňku.

Marks pozdě večer, kolem jedné hodiny ráno, opouští kontrolní místnost dvě a jde chodbou někam do neznáma. Evansová s Kleinmanem, když ho uviděli, pomysleli na to, že se konečně rozhodl jít spát a tak už i jim nic nebránilo v opuštění místnosti. Jenže v to co mysleli, se spletli. Hodně spletli.

Unavený Marks bloudil po lodi a přitom se snažil zůstat vzhůru. Šel o palubu výše do strojovny, kde se nacházel hlavní generátor štítů. Kevin se musel soustředit, aby nepodlehl spánku a tak šel opatrně dovnitř, protože strop ve vnitř zaprvé byl nízký a zadruhé k tomu konstrukce také vysela ze stropu a byla jen otázka času, kdy spadne úplně na zem. Kevin dokázal se dostat opatrně až ke generátoru štítů, kde vysunul panel, na kterém prováděl výrazné změny. "Hotovo", řekl, když dokončil úpravu štítů. Pak se zvedal, ale zapomněl na to, že za ním byla kus konstrukce, do které se silně praštil ze zadu hlavou. "Au." Kevin klečel na zemi a chytl si rukou na hlavu. Pak se podíval na ruku, kterou měl od krve. "Sakra." Chytl se za hlavu a tentokrát pomalu vstal a opatrně se vracel zpátky ke dveřím.

Kevin se vrátil zpátky do kontrolní místnosti dvě a šel rovnou k panelu. Sedl na židli a zmáčkl na pár tlačítek. Na obrazovce se mu zobrazila specifikace Asgardských štítů, se kterými si pohrál. Kevinovi pěkně bolela hlava po tom nárazu hlavou do konstrukce, že i přestal myslet na spánek.

Byly to skoro tři dny po útoku Luciánské Aliance a jejich týmům se zatím nepodařilo nalézt polohu SG-1, SG-3 a tým, který byl vyslán z Odyssey.

Bylo ráno a polovina lidí už byla vzhůru. "Lidi, kolik máme ještě zásob?" zeptal se Mitchell. "Myslím, že na dnešek ještě vystačíme", odpověděl Jackson. "Neměli bychom se pokusit prostřílet se k bráně?" zeptal se Reynolds. "Beznadějný. I kdybychom tam došli, hned nás chytí nebo při nejhorším zabijí. Měli bychom tu zůstat a počkat, jestli se někdo ozve z Odyssey", odpověděl Emerson. "Vaše zbožné přání", řekl Reynolds. "Plukovníku, věřím, že na Odyssey na něco přijdou na způsob, jak nás dostat odsud", řekl hlasitě Emerson, že se probudil i zbytek lidí, který ještě spal. "Jak můžete vědět, že Odyssey stále je? Neozvali by se už náhodou nějak?" zeptal se Reynolds. Emerson vzteky vstal ze země a šel k Reynoldsovi, kterého přitlačil ke zdi. "Kdybychom nebyli v takové situaci, už byste měl rozbitou hubu", řekl Emerson a vrátil se zpátky ke Carterové. Reynolds se na chvilku zarazil a pak si teprve uvědomil, co vlastně řekl. "Paule, jsme tu už třetí den. Kdyby na něco přišli, už by tu dávno byli", řekla Sam. Paul zavřel na pár vteřin oči, když dosedl na zem a opřel se o zeď. "Slíbil jsem mu, že mu zařídím dovolenou s jeho ženou, teď jí budu vysvětlovat, že možná zemřel. To se mi vážně nechce", řekl Emerson. "Marksovi?" zeptala se Sam. Paul na ní pohlédnul a odpověděl: "Jo. Kdybych ho nezavolal, aby zaučoval Kleinmana, tak by zůstal na Zemi. Počkal by na přílet Daedala a pak by mohl trávit zbytek dovolené s kapitánem. Jenže to už je pryč." Sam si před Paula opatrně dřepnula a řekla: "Ty za nic nemůžeš. To já jsem za vše zodpovědná. Neobviňuj se z toho." Paul pohlédl na Sam, ale nic neřekl.

Evansová spolu s Kleinmanem šli do kontrolní místnosti dvě a čekali, že tam nikdo nebude. Po chvilce, co se otevřely dveře, se oba zarazili hned ve dveřích. Evansová šla hned k Marksovi a otočila židli i sním přímo k sobě. "Kevine. Jestli nepůjdeš hned spát, zhroutíš se nám tu tady. Dochází ti to?" Kevin na pár vteřin zavřel oči a pak je znova otevřel. "Už to skoro mám", řekl Kevin. "To je jedno, že jsi skoro hotov. Buď nám to napiš na papír, nebo řekni, jak to máme dokončit, ale jdi se vyspat", řekla Sharon. "Nechte mě oba být napokoji, prosím!" zařval Kevin a vstal ze židle. Prošel kolem Evansové a Kleinmana a šel k Asgardskému panelu. Evansová vážně nevěděla co dělat dál a tak vzteky odešla z místnosti. Kleinman jí hned následoval a tak tam nechali Markse samotného. Kevin se opřel o panel a sklonil hlavu. Vedle něho na panelu leží papír s jeho poznámkami na dokončení úprav, jenže nikdo si ho nevšimnul.

Kleinman dobíhal Evansovou, která neměla moc dobrou náladu. "Měním svojí odpověď. Takhle ho neznám", řekla Evansová. "Mám zkusit s ním ještě promluvit?" zeptal se Kleinman. "Můžete to zkusit, ale pochybuji, že půjde", odpověděla Evansová a šla směrem k můstku. Kleinman se zastavil a na chvilku zapřemýšlel. Kdo ví, co se mu právě probíhá v hlavě. Po chvilce se usmál a šel zpátky za Markse.

Dveře se znova otevřely a Marks si ho vůbec nevšímal. Kleinman si ho také nevšímal a šel k počítači. Marksovi to připadalo dost divný, že se vrátil zpátky a nic neříká. Otřel si oči a s papírem šel k panelu, u kterého seděl Kleinman. Papír položil na panel a zmáčkl na pár tlačítek. Pak šel k panelu pro podsvětelné motory. Kleinman si všimnul papírku, který Marks položil na panel a rychle si ho prohlédnul. Marks se po chvilce vrátil k panelu a Kleinman vstal. "Co se děje, kapitáne?" zeptal se Marks. "Je mi to moc líto, pane", řekl Kleinman. Marks byl zmatený, když to Kleinman. "A za co? Vždyť jste nic špatného neudělal. Jenom pár úprav a…" Než Marks stihl doříct větu, Kleinman ho ze zadu praštil do hlavy. Když Marks padal k zemi, chytl ho a opatrně ho položil na zem se slovy: "Teď už mám. Promiňte, ale když se nedokážete postarat sám o sebe…"


Pokračování příště



Episode 11 : Dlouhá cesta - Druhá část

22. november 2012 at 15:55 Fanfiction

ČÁST DRUHÁ


Týmy SG-1 i 3 se ukryly v jeskyni, která byla daleko od brány. Kdyby se chtěl s nimi někdo spojit, musely by jít blíže a to nemohou, protože je v lesích hledají hlídky Luciánské Aliance. "Dlouho tu zůstat nemůžeme. Brzy nás tu objeví a chytí. Je jich více než nás", řekl Mitchell, který hlídkoval venku kolem jeskyně. "Co vaše ruka, plukovníku?" zeptal se ještě. Major Stenson právě obvazoval plukovníku Reynoldsovi střelnou ránu. "Bude v pořádku", odpověděl Reynolds. "Hotovo", řekl major. "Děkuji, majore. Tak vyrazíme", řekl Reynolds. Mitchell kývnul hlavou a řekl: "Jdeme." Než vyšli z jeskyně, rozhlédli se kolem sebe a až pak se vydali na cestu. "Víte, co mi vrtá hlavou? Proč jsme neletěli lodí, když jsme věděli, jaká jsou tu rizika?" zeptala se Vala. "Protože by nás stejně nemohli přenést. Na planetu i z planety se dá dostat pouze bránou", odpověděl Jackson. "Pěkný", řekla na to Vala. Čekala je dlouhá cesta a hodiny přemýšlení o tom jak se dostat z planety aniž by byl někdo další zraněn.

Odyssey byla co nejrychleji na orbitu Země.

Major Marks s kapitánem Kleinmanem stáli na můstku a čekali na příchod plukovníka Emersona. Oba byli překvapeni, když dveřmi prošla i podplukovník Carterová. "Marksi, zadejte kurs na D8K-494", rozkázal Emerson. "Ano, pane", přikývl Marks a sednul si k řízení. "Proletíte se s námi? Alespoň se přiučíte", nabídl Emerson. "Ano, pane. Rád", odpověděl Kleinman. Mezitím podplukovník Carterová šla k boční obrazovce, kde si zobrazila celou planetu i s informacemi o ní.

Odyssey se dala do pohybu a po chvilce vstoupila do hyperprostoru směrem k D8K-494.

Poblíž D8K-494 byly dvě mateřské lodě Luciánské Aliance.

Na jedné z lodí byl Netan, velitel Luciánské Aliance, který sedí v křesle. Na loď jim skrze další bránu na jiné planetě poslali zprávu z planety pod nimi. "Týmy na planetě hlásí, že je stále ještě hledají, ale z planety se dostat nemohou", řekl muž, který stál u panelu. "Ať je najdou co nejrychleji a přivedou je ke mně. Je načase aby nesli následky", řekl Netan. "Ano, pane", řekl muž a poslal novou zprávu. Po chvilce řekl muž: "Zpráva byla odeslána." Netan vstal z křesla a při odchodu z můstku řekl: "Vstupte do hyperprostoru a leťte na setkání. Ať tu další loď zůstane a přivolá si naše dvě pomocné lodě." Muž kývnul hlavou a řekl: "Ano, pane." Netan opustil můstek a muž mezitím poslal zprávu další lodi a pak vstoupil s lodí do hyperprostoru.

Oba týmy na planetě byly unaveny a pomalu se stmívalo. V tuto chvíli byly u malé louky, kde si daly malý odpočinek. Teal'c mezitím šel obhlédnout terén, jestli nenajde na přes noc nějaký úkryt. "Měli bychom si najít úkryt, stmívá se", řekl Jackson. "Jestli Teal'c něco najde, tak se na přes noc ukryjeme", řekl Mitchell. "Doufejme, že SGC nám pošle posily, která dorazí co nejrychleji", řekl Reynolds, který seděl na kus dřevu. "Jestli se jim dokáže dostat přes stráž u brány", řekl Mitchell. Najednou za nimi něco zachrastilo a všichni zvedli své zbraně. Byli připraveni k okamžité palbě, ale když se objevil zpozad stromů Teal'c, sklonili zbrani. "Necelý kilometr od nás jsou další jeskyně", řekl Teal'c. "Výborně. Veď nás", řekl Mitchell. Teal'c se obrátil a všichni šli za ním.

Odyssey, která je stále v hyperprostoru, bude trvat devět hodin, než přiletí na souřadnice planety.

Podplukovník Carterová sedí sama v zasedací místnosti a přemýšlí nad tím, jak by dostali týmy z planety. Odyssey nemůže proletět atmosférou planety, protože by jí to zničilo kvůli naquadahu, který je i v atmosféře. Ten také brání přenos z planety i na planetu a také brání rádiové vysílání. Plukovník Emerson tomu moc nechápe a tak tam poslal za ní Markse, který ji s tím pomůže a hlavně aby šla Carterová odpočívat. Do zasedací místnosti se otevřely dveře a do místnosti vešel Marks. Carterová se na něho obrátila a po chvilce pochopila, proč přišel za ní. "Plukovník vás poslal za mnou, že?" zeptala se Carterová. Marks kývnul hlavou a přišel k ní blíže. "Mám vám s tím pomoci a také nějak donutit, abyste šla odpočívat", přiznal se Marks. Carterová se usmála a řekla: "No, jo. Jenže na tu planetu jsem je poslala já, takže musím přijít na způsob jak je dostat ven." Marks kývnul hlavou, protože ji chápal. Dělat taková rozhodnutí je těžké, protože když se něco pokazí, svede se to na toho, kdo je tam poslal. V tomto případě je to podplukovník Carterová. "Na co jste zatím přišla?" zeptal se Marks. "Zatím na nic. Snažím se přijít na to, jak alespoň proletět s Odyssey atmosférou aniž bychom se rozletěli na milión kousků", odpověděla Carterová. "Možná by to šlo, ale bylo by to velké riziko", řekl Marks, když ho něco napadlo při pohledu na obrazovku, před kterou oba stáli. Carterová pohlédla na něho a pak zpátky na obrazovku. "Co vás napadlo?" zeptala se. Marks šel k obrazovce a zobrazil si pouze atmosféru planety s jejím rozložením. "Vidíte tyto mezery?" zeptal se a Carterová kývla hlavou. "Pouze touto jednou se můžeme dostat skrze nebo přenést tým na planetu", dopověděl Marks. "Typuji, že to má nějaká ale", řekla Carterová. "Když přeneseme tým na planetu, nedostanou se stejnou cestou zpátky. Ty mezery mění každou chvíli pozici. Stejně tam kdybychom proletěli atmosférou. Museli bychom najít jinou cestu a výpočty, obzvlášť tyto, budou těžké", řekl Marks. "Obě dvě možnosti jsou riskantní", řekla Carterová. Marks stoupl zpátky k ní s povzdychnutím. "Jo. Ale nechápu, jak tu planetu mohla obsadit Luciánská Aliance", řekl Marks. Carterová pohlédla na něho a zeptala se: "Myslíte, že přišli na způsob, jak projít atmosférou?" Marks kývnul a odpověděl: "Museli by předělat štíty, aby vydržely průlet a k tomu aby jim naquadah v atmosféře nevybil štíty. Kdyby se to stalo, ve chvilce by se loď rozletěla na kousky." Ve chvilce se oba zasekli, když pomysleli na jednu z těchto variant, která je napadla.

Týmy SG-1 a SG-3 doběhly k jeskyním, kde se přes noc utáboří. Po cestě nasbíraly nějaké dříví, aby mohli zapálit oheň. Aby oheň neuviděl někdo jiný, tak ho vytvořily uprostřed jeskyně, co nejdál od vchodu či východu. "Dobrá. Vezmu si první hlídku, vy si zatím běžte odpočinout", řekl Mitchell a šel před jeskyni hlídat. Vala jako obvykle měla v batohu zásoby jídla a všeho možného. Tentokrát si překvapivě vzala i deku, kterou rozložila na zem a lehla si na ní. Jackson, když jí uviděl, zakroutil hlavou a opřel se o zeď. Teal'c šel za Mitchellem a hlídal vchod do jeskyně jako on.

Kapitán Kleinman sedí tentokrát u druhé konzoly, kde se cítil jako doma, protože s ní to uměl nejlépe. Plukovník Emerson seděl ve velícím křesle a čekal na Markse, až mu řekne, že Carterová šla do pokoje, jenže to se nestalo. Spíše na můstek přišla s Marksem i Carterová. Emerson už si vážně nevěděl rady, co s ní má dělat. "Možná jsme na něco přišli", řekla Carterová a šla přímo k obrazovce. Marks si sednul k pilotní konzole se slovy na plukovníka: "Omlouvám se, pane." Emerson kývnul hlavou, protože jemu by se to taky nepodařilo. Carterová zobrazila planetu i jejími informacemi. Emerson vstal z křesla a šel ke Carterové. "Na co jste přišli?" zeptal se. "Máme dvě možnosti, jak se dostat na planetu", řekla Carterová ale jiným tónem hlasu. "Když mluvíš tímto tónem, čekám, že to má ale", řekl Emerson. Marks vstal od konzoly a řekl: "Když se dostaneme tam, hodně těžko to půjde zpátky." Carterová se usmála na Emersona. Ten tušil, že ji napadlo něco bláznivého. "Co?" zeptal se Paul. "Za jak dlouho vystoupíme z hyperprostoru?" zeptala se Carterová. "Za necelou hodinu", odpověděl po zmáčknutí pár tlačítek Kleinman. "Na co myslíš?" zeptal se Paul. "Když to nejde zpátky, tak proč to nezkusíme přes bránu", odpověděla Sam. Marks tušil, na co Carterová myslí. "Podplukovníku. Zapomínáte na jednu část scénáře", řekl Marks. "Já vím, proto tam dolů půjdu já", řekla rozhodnutá Carterová. "Sam, jsi těhotná. Nezapomínáš na to nějak?" zeptal se Emerson. "Já vím. V osmém měsíci, nemusíš mi to připomínat. Jenže já jsem je tam poslala, takže s prominutím půjdu dolů s týmy", řekla Carterová. Emerson pohlédl na Markse. "Já o ničem nevím", řekl Marks. "Sam, nedovolím ti jít tam dolů", řekl Emerson. Carterová šla k němu a řekla mu: "SG-1 je i můj tým, který je tam dole na planetě. Takže bezpodmínečně jdu dolů, i když se to počítá jako porušení kázně." Ve chvilce bylo na můstku takoví ticho, protože hlavní pozorností byl Emerson s Carterovou. Chvíli trvalo Emersonovi, než se rozhodnul. "Tak dobře. Když jdeš ty, půjdu i já", tak znělo plukovníkovo rozhodnutí. "Jak teda chceš", řekla Carterová a odešla z můstku. Emerson povzdychnul a obrátil se na Markse. "Hned jak vystoupíme z hyperprostoru, přebíráte velení lodi, Marksi", řekl Emerson. "Ano, pane", odpověděl Marks a sedl si zpátky k řízení. Mezitím odešel také Emerson z můstku a Kleinman tam seděl zaseknutý. Marks si ho všimnul a tak se ho zeptal: "Co se děje, Weapsi?" Kleinman odešel od svého místa a šel k Marksovi. "To jsou takoví pořád?" zeptal se. "Ne. Jenom když k tomu mají příležitost či něco závažného", odpověděl Marks. "Aha", řekl na to Kleinman a šel zpátky ke konzole.

Je skoro sedm hodin ráno a podplukovník Mitchell spí venku před jeskyní, natož Teal'c stojí poblíž s dalekohledem a díval se kolem nich, jestli někoho nezahlédne. Po chvilce se zastavil na jednom místě a uviděl z dálky pár mužů, kteří se blíží k nim. Teal'c sklonil dalekohled a šel k Mitchellovi. "Máme společnost. Vstávat", řekl Teal'c. V momentě se vzbudil Mitchell i všichni ostatní. "Vstávejte! Rychle!" zařval Mitchell. "To nás hledali i v noci?" zeptala se Vala. "Můžeš se jich zeptat, jestli chceš", řekl Jackson. Všichni si vzali ty nejnutnější věci a pokračovali dál v cestě do neznáma.

Pár kilometrů od nich je pronásledují týmy Luciánské Aliance, které je mají zajmout. V rukou drží zbraně a rozhlížejí se všude kolem sebe. Nedaleko nich je další skupina a vedle ní další. Měli dobře strategicky rozdělené týmy.

Odyssey vystupuje z hyperprostoru poblíž planety z druhé strany, než byla mateřská loď Luciánské Aliance, o které ještě nevěděli.

Plukovník Emerson spolu s Carterovou stáli na můstku oblečení do terénu s ochrannými vestami. "Jsme na stabilní orbitě", oznámil Marks. "Sam…" Emerson začal mluvit, ale Carterová ho přerušila: "Mě nepřesvědčíš." Emerson povzdychnul. "Kde se přesně nachází brána?" zeptala se Carterová. Marks jí podal papír, na kterým byla zakreslena brána, se slovy: "Je vyznačena na papíře. Ale nevím, jestli je přesná." Carterová si vzala papír a dala ho do kapsy. "Tak dobrá. Marksi, máte velení lodi. Kdyby něco, víte, co máte dělat", řekl plukovník a Marks kývnul hlavou. "Ano, pane. Hodně štěstí", řekl. "Děkuji", řekla Carterová a oba odešli z můstku.

Carterová a Emerson se přidali ke čtyřčlennému týmu, který s nimi půjde dolů. Měli s sebou plnou výstroj a v rukou měli připravené P90ky. "Doufejme, že tam budou fungovat vysílačky", řekla Carterová. Emerson pohlédl na ní a pak zapnul vysílačku a řekl: "Můžete nás přenést."

"Rozumím. Přenesu vás asi deset kilometrů od brány, blíž to nejde", řekl Marks a po pár vteřinách je přenesl na planetu přes otvor, který po pár vteřinách byl jinde. Kleinman pohlédl na Markse a divil se, že v také situaci zachová vždy klidnou hlavu.

Tým spolu s Carterovou a Emerson byli přeneseni na mýtinu. Carterová vzala do ruky vysílačku a zapnula ji. "Tady podplukovník Carterová, volám týmy SG-1 a SG-3. Jestli mě slyšíte, ozvěte se", řekla do vysílačky.

Oba týmy v tu dobu utíkaly, ale když Mitchell zaslechl Carterové hlas, řekl: "Stůjte." Z vysílačky se znova ozvala Carterová: "Tady podplukovník Carterová, volám týmy SG-1 a SG-3. Jestli mě slyšíte, ozvěte se." Jackson byl zaražen, když uslyšel její hlas. "Sam, tady Mitchell. Co ty tu děláš?" zeptal se.

Emerson pohlédl na Carterovou a usmála se na něj. "Zachraňuji vám zadek. Kde jste?" zeptala se. Z vysílačky přišla od Mitchella odpověď hodně rychle: "Zdrháme před Luciánskou Aliancí. Ani nevím, kde jsme. Je tu spousta jeskyň a lesů. Vůbec se v tom neorientujeme." Carterová vytáhla z kapsy mapu, ještě že ji měla. "Popište mi, co kolem sebe právě máte. Možná se mi vás podaří najít podle mapy", řekla Carterová. "Momentálně běžíme lesem", odpověděl Mitchell. "Podrobněji, prosím", řekla Carterová. "Asi pár kilometrů od nás je velká hora. Jsme přibližně dvacet kilometrů od brány", řekl Jackson. Carterová nahlédla do mapy a usmála se. "Tady jsou", řekla a Emerson se podíval na mapu. "A kde jsme my?" zeptal se Emerson. "Tady", odpověděla Sam a ukázala na mapu. "Came, když půjdete dolů z kopce, po pár kilometrů bychom měli na sebe narazit", řekla Carterová. "Rozumím", odpověděl Mitchell.

SG-1 a 3 okamžitě změnila směr a vyrazili směrem dolů. "Nejdříve jsme běželi nahoru a teď dolů", řekla Vala. "Nestěžuj si", okřikl ji ze zadu Jackson. "Jak nás tak rychle nacházejí?" zeptal se Mitchell. "Nejspíše mají hlídky po celé planetě", řekl Reynolds. "Neznáte někdo nějakou zkratku? Právě teď by se jedna hodila", řekla Vala.

Major Marks seděl u pilotní konzole, která mu po chvilce zapípala. "A jejej", řekl. Kleinman se otočil směrem k němu s otázkou: "Co se děje?" Než Marks zareagoval na jeho otázku, zmáčknul na pár tlačítek. Hned jak se mu potvrdily informace, zmáčknul tlačítko a zpustil interkom. "Celé posádce, tady Marks. Bojová pohotovost. Připravte se na boj." Po celé lodi začal poplach a lidi se dali do práce. "Budeme mít společnost", řekl Marks. Na konzole měl zobrazený radar, na kterém byly zobrazeny tři lodě hned u planety.

Tři mateřské lodě Luciánské Aliance se blíží k Odyssee.

Kleinman sledoval senzory, které mu ukazují, že nepřátelské lodě nabíjejí zbraně. "Nabíjejí zbraně!" oznámil rychle Kleinman. "Proto nesnáším velení", řekl Marks, protože teďka byla jeho povinnost zaujmout místo velitele lodi. Evansová ho vystřídala u pilotování a Marks si sedl do velícího křesla. "Štíty na maximum! Nabijte všechna děla na přídi a zádi!" rozkázal Marks. "Pane. Všechny lodě Luciánské Aliance začaly palbu", oznámil Kleinman. "Úhybné manévry! Palte ze všech kanónů, aktivujte rakety!" rozkazoval hlasitě Marks.

Odyssey se pohybovala strategicky mezi loděmi, že někdy zasáhly i sami sebe. Ale i to někdy nepomohlo Odyssey a dostávala pěkné rány.

Na můstku už to tam pomalu začínalo jiskřit. "Štíty na 80%", hlásí Kleinman. "Takhle dlouho nevydržíme. Zaměřte se na jednu loď a palte!" rozkázal Marks.

Plukovník Emerson s podplukovníkem Carterovou a týmem šli k určenému místu setkání. Byli téměř na určeném místě, ale ani jeden týmy tam nebyl. "Tady Carterová, kde jste?" zeptala se do vysílačky. "Radím vám, abyste začali hnedka utíkat", odpověděl Mitchell. Po chvilce uslyšely zvuky střelby z P90tek. "Jdeme, hned!" zařval Emerson a všichni se dali do utíkání. Paul se držel co nejblíže u Sam, aby se ji nic nestalo. Hned za nimi vylezly z lesa oba týmy a utíkaly hned za nimi. Při běhu stíhaly střílet za sebe na velkou skupinu, která je honila už pár hodin. "Drž se u mě", řekl Paul. Všichni běželi po velké louce, která vedla směrem k bráně. Náhle a nečekaně se vedle Sam a Paula vynořil muž z Luciánské Aliance, který uchytil Sam a svalil se s ním na zem. "Sam!" zařval Paul a běžel ihned k ní. Když muž vstával ze země, Paul vzal do ruky M9 a vystřelil z ní na muže. "Sam! Sam, slyšíš mě?" Emerson klečel nad Carterovou, která byla v bezvědomí. "Sakra", řekl Paul a vzal Sam do náručí. Oba týmy se zastavily, když uviděly Sam, jak jí nese Paul a tak se obrátily a začaly střílet na nepřátelé, ale tentokrát přesněji.

Marks už nevydržel sedět ve velitelském křesle a šel k přední konzole. "Štíty na 50%", hlásí Kleinman. "Jaký je stav nepřátelských lodí?" zeptal se Marks. "Minimální škody", odpověděla Evansová. "Pane. Právě jsme přišli o hyperpohon. Škody na palubách 5, 8 a 10. Hlásí protržení trupu", hlásí Kleinman. "Uzavřete je! Pošlete tam opravářské týmy!" zařval Marks. "Pane. Zaznamenáváme další přílet nepřátelských lodí", řekla Evansová. Marks pohlédl hlavou dopředu a uviděl další dvě lodě, jak přilétávají k nim.



Episode 11 : Dlouhá cesta - První část

20. november 2012 at 19:36 Fanfiction

ČÁST PRVNÍ


Pozemská loď Odyssey hlídkovala na orbitě Zemi.

Major Marks oblečený v riflích a tričku jde na můstek, kde na něho čeká plukovník Emerson s jistou návštěvou. Po cestě potkal poručíka Evansovou, která šla také na můstek. "Neměl jste mít ještě dovolenou, majore?" zeptala se Evansová. "Ano, měl. Mám mít týden dovolenou a z toho jsem měl jen dva dny", odpověděl Marks a zabočili do další chodby. "A co jinak vy, poručíku? Jaká byla vaše dovolená?" zeptal se. Evansová se usmála a odpověděla: "Řeknu to asi takhle. Škoda že není delší." Oba se během chvilky zasmáli.

Dveře na můstek se otevřely a major s poručíkem vešli na můstek, kde stál v přední části můstku plukovník. "Pane", řekl Marks. Emerson šel k němu a Evansová sedla ke konzole. "Promiňte, že jsem vás vyrušil z dovolené, majore", omluvil se Emerson. "Nic se nestalo. A co vlastně potřebujete?" zeptal se Marks. "Mám pro vás návštěvu", odpověděl Emerson a ukázal směrem na kapitána Dava Kleinmana a ten šel hned k nim. "Kapitáne. Co vy tady? Neměl jste být na Daedalu?" zeptal se hned Marks. "Popravdě, poslal mě sem plukovník Caldwell, abych se něco přiučil", odpověděl Kleinman. "Přiučil? Vždyť jste zbraňový důstojník", řekl Marks. "No právě. Mám se naučit i řídit loď. A tak mě poslali za vámi", řekl Kleinman. Markse v tu dobu něco napadlo a tak se usmál. Emerson, když uviděl ten jeho usměv, tušil, že teď přijde na řadu podmínka. "Tak dobrá. Ale až dostanu zbytek dovolené, chci ji strávit s mojí ženou", řekl Marks. "Pokusím se to nějak zařídit", řekl Emerson. "A kdyby nechtěl, tak ho přesvědčím já", řekl Kleinman. "Tak dobře. Půjdu se převléci a pak hned můžeme začít", řekl Marks a odešel z můstku. Kleinman zůstal stát vedle Emersona. "Budete se učit od nejlepšího, tak dávejte pozor", zažertoval Emerson. "To budu. Kapitán Marksová i major Marks jsou stejní", řekl Kleinman. "Tomu věřím", řekl na to Emerson a odešel z můstku.

V hlavních rolí, díle Dlouhá cesta, část 1
Podplukovník Samantha Carter
Major Kevin Marks
Plukovník Paul Emerson
Doktor Daniel Jackson
Poručík Sharon Evans
Kapitán Dave Kleinman
Plukovník Albert Reynolds
Podplukovník Cameron Mitchell
Vala Mal Doran
Svobodný Jaffa Teal'c
Major Generál Henry "Hank" Landry
Major Stenson
Doktorka Reynoldsová

Podplukovník Carterová sedí v zasedací místnosti, kde za ní přichází zbytek týmu SG-1 a plukovník Reynolds s generálem Landrym. "Sam. Neměla byste být doma a válet se v posteli?" zeptal se Mitchell, jakmile uviděl Carterovou. "Came. Vtipný jako vždycky", odpověděla Carterová. Všichni se posadili kolem stolu, na kterém byly položené složky. "Kam nás posíláte tentokrát, pane?" zeptal se Mitchell. "Spolu s SG-3 půjdete na planetu D8K-494", odpověděl Landry. Všichni krom Carterové a Vali vzali do rukou složky, které měli před sebou a otevřeli je. "Je to planeta, na které se vyskytuje velké množství naquadahu. Vlastně je to samotná planeta", řekla Carterová. "Celá planeta naquadahu?" zeptal se Jackson. "Ano. Naquadah je všude na planetě", odpověděla Carterová. "Tuším, že to má nějaký ale", řekl Mitchell. "Na té planetě se vyskytuje Luciánská Aliance", odpověděla Carterová. "Proto také s vámi posílám SG-3, aby vám kryla záda. Získáte co nejvíce informací o té planetě a vrátíte se zpátky", řekl Landry. "Musím vás ještě o něčem varovat. Z planety se jde pouze dostat bránou", řekla Carterová. "Dostanu polovinu?" zeptala se Vala. Všichni pohlédli na ni. "Co? Když máme riskovat své krky, tak chci nějaký podíl", řekla Vala. Nikdo raději nic neříkal. "Buďte opatrní a s nikým nenavazujte kontakt", řekl Landry. "Rozkaz, pane", řekl Mitchell a všichni odchází ze zasedací místnosti, krom Carterové a Landryho.

Marks přišel na můstek tentokrát oblečený v uniformě a šel rovnou k pilotní konzole. "Můžeme?" zeptal se Marks. "Jistě", odpověděl Kleinman. Plukovník Emerson tam protentokrát nebyl a tak velení převzal major Marks. Kapitán usedl k pilotní konzole a Marks stoupnul hned za něho. "Pečlivě poslouchejte, protože tu dovolenou chci co nejrychleji", řekl Marks. "Ano, pane", řekl Kleinman. Marks zavrtěl hlavou, když to uslyšel. "Neříkejte mi pane, kapitáne. Kevin", řekl Marks a nastavil ruku. "Dave. Ale většinou mě říkají Weaps", řekl a potřásali si rukou. "Weaps? To k vám sedí", řekl Marks a zapnul na konzole ovládání lodi. "Uchyťte rukama ovládací páky a přitáhněte je k sobě", řekl Marks. Kleinman uchytil páky do rukou a opatrně je přitáhnul k sobě. "Teď nastavte směr k Marsu. Trochu se proletíme", řekl Marks a sednul si do kapitánského křesla. "Máme k tomu povolení?", zeptal se Kleinman. "Plukovník Emerson je na Zemi s podplukovníkem Carterovou. A navíc to schválil dříve, než odešel", řekl Marks a tak Kleinman se dal do pohybu s lodí.

Odyssea se dala do pohybu a letěla dopředu.

Plukovník Emerson byl s podplukovníkem Carterovou v její laboratoři. "Víš, že jsme ještě nepřemýšleli nad jménem?" zeptal se Paul. "Vím. A proto jsem taky sehnala kalendář", odpověděla Sam a vytáhla z kabelky kalendář. "No, Marks má prozatím velení lodi, takže času je spousta", řekl Emerson a začal listovat v kalendáři.

SG-1 a SG-3 na planetě označenou jako D8K-494, právě prošli bránou a prozkoumávají terén. Všichni v rukou drželi P90. "Dobrá, rozdělíme se. Za hodinu se sejdeme tady", řekl Mitchell. SG-1 šla směrem ke kopcům a SG-3 na opačný směr.

Podplukovník Mitchell šel vpředu se zbraní namířenou dopředu. Vala šla poslední a celkem smutná, protože toho čekala více. "Neříkala podplukovník Carterová, že je tu celá planeta naquadahu? Jedině co vidím, jsou stromy", řekla stěžující se Vala. "Naquadah se nejdříve musí vytěžit. Vše je pod námi v podzemí", odpověděl na její otázku Jackson. Vala povzdychla a sklonila hlavu. Pak se skloněnýma rukama šla za nimi. "Tak kde je ta Luciánská Aliance? Už jsme tady půl hodiny a na nikoho jsme nenarazili. Není to divný?" jakmile se zeptala Vala, z vysílačky se ozval Reynolds: "SG-1, tady SG-3. Byli jsme prozrazeni. Jsme pod palbou nepřítele, žádám o okamžitou pomoc." SG-1 se okamžitě rozeběhla na místo, odkud vycházel hluk střelby z automatických zbraní. "Jsme na cestě. SG-1 končí", řekla při běhu do vysílačky Mitchell. "Asi jsem to zakřikla", řekla při běhu Vala.

Plukovník Reynolds a jeho tým stříleli na skupiny mužů Luciánské Aliance, které se k nim blíží ze všech stran a snaží se je obklíčit. "Ústup! Zpátky k bráně!" zařval Reynolds a celá SG-3 začala ustupovat. Když došli ke kraji lesa, rozeběhli se ještě více, aby mohli najít úkryt, kde se před nimi schovají a počkají na SG-1.

Sam se smála nad jedním jménem, který ji navrhnul Paul. "Proč se směješ? Jméno Lexa je dobrý, ne?" zeptal se Paul. "Lexa ne. To jméno je pro kluka, ne pro holku. Spíše Olivia. To je krásné jméno pro holku", nabídla Carterová. Paul se na chvilku zapřemýšlel a nakonec řekl: "A proč by ne? Souhlasím." Natáhnul ruku a šáhl na bříško Sam se slovy: "Ahoj Olivie." Sam se usmála, ale ne na moc dlouho, protože za ní tam přišel generál Landry. "Plukovníku. Podplukovníku, potřebuji s vámi mluvit", řekl generál. "Děje se něco, pane?" zeptala se okamžitě Carterová. "Ztratili jsme kontakt s týmy SG-1 a 3. Neohlásily se podle plánu. Sonda na planetě byla zničena a tak jsme tam poslali další. Během pár vteřin byla zničena, ale ještě jsme stihli navázat s týmy spojení. Jsou v pořádku, ale nemohou se dostat k bráně", informoval oba generál. Carterová se v momentě zarazila. Plukovník Emerson vstal ze židle a šel ke generálovi. "Pane, žádám o povolení letět na D8K-494", řekl Emerson. "Povolení uděleno, plukovníku. Dostaňte je zpátky domů", řekl Landry a odešel z pracovny. Emerson vytáhnul z kapsy vysílačku a aktivoval ji. "Marksi, tady Emerson. Vraťte se co nejrychleji na orbit Země. Vyrážíme na záchrannou misi", řekl do vysílačky.

Marks seděl v křesle a odpověděl: "Rozumím, pane." Vstal z křesla a řekl: "Můžu?" Kleinman uvolnil Marksovi místo a ten rychle tentokrát aktivoval hyperpohon, aby byly na Zemi co nejrychleji.
Emerson se chystal odejít z Samanthiné pracovny, ale ta ho zastavila tím, že řekla: "Počkej, letím s tebou." Paul se zarazil a zůstal stát. Sam kolem něho prošla a odešla z její pracovny. Paul se za ní okamžitě rozeběhnul. "Sam. Nemusíš letět a ty to víš", řekl. Sam se k němu obrátila a řekla: "SG-1 a 3 jsem tam poslala já. Je to moje chyba, takže letím." Jakmile to dořekla, pokračovala dál v cestě. Paul povzdychnul a šel za ní. Věděl, že s tím už nic nenadělá a tak raději už nic neříkal.



Photos Martin Christopher

8. november 2012 at 17:21 Everything

Episode 10 : Projekt Pegasus - Čtvrtá část

8. november 2012 at 15:24 Fanfiction

ČÁST ČTVRTÁ


Seržant se přesunul k počítači a zadá několik příkazů. Za ním u dalšího panelu stál doktor Zelenka.

"Žádný", odpověděl seržant. "Žádný? Opravdu jste si jistý?" zeptala se Weirová. "Jenom osvětlení, nic jiného", odpověděl Chuck. "Hele. Dostali jsme tě!" řekla radostně Vala. "Myslím, že vám dlužím omluvu, doktore Jacksone", řekla Elizabeth. Daniel zavrtěl hlavou, že nemusí. Žena na chvilku zavřela oči a pak je znova otevřela. "Není třeba, doktorko Weirová. Omluvit bych se měla já", řekla žena. Tím se potvrdilo, že je to Morgan Le Fay. Všichni tři se na ní podívali v údivu.

Teal'c stále sedí u řízení. Skrze rádio se ozval Mitchell, aby ho informoval o vývoji situace. "Teal'cu, tady je Mitchell. Zkoušíme to znovu. Zdá se, že jedna atomovka nestačí, a tak odpálíme dvě těsně za sebou", řekl. "Rozumím, podplukovníku Mitchelle", odpověděl Teal'c.

Carterová seděla u konzole, zatímco Rodney pochodoval za ní. "Drž se v bezpečné vzdálenosti, Teal'cu. Je možné, že se vypaří obě brány na obou stranách, když se to nepovede", řekla Carterová do vysílačky. "Dávám tomu 5%, možná sedm. Bude v pořádku", řekl McKay. "Vy umíte uklidnit, Rodney, děkuji", řekla na to Sam a pak pokračovala: "Souřadnice zadány. Přenáším hlavice za pět, čtyři, tři, dva, jedna, teď." Carterové přenesla atomovky. Emerson stál hned vedle ní a sledoval senzory. Výbuch atomovek ozářil světlem celý můstek.

Energie paprsku opět vychází z brány, ale tentokrát ve větším množství.

Teal'c na chvilku zavřel oči a pak po dokončení procesu zapnul vysílačku a řekl: "Druhý pokus byl rovněž neúspěšný. Nicméně energie prošla mezi bránou a SuperBránou."

Mitchell stál u panelu v přední části můstku, kde může vidět černou díru i aktivní bránu. "Skoro, ale ne dost", řekl do vysílačky. "Vskutku", odpověděl Teal'c. "Máme ještě dvě bomby, nastavme je na maximum a zkuste to znovu", řekl McKay. "To vy jste říkal, že maximální výkon může vypařit obě brány", řekla Carterová. "Dál stejně není čím střílet, už na tom nesejde", řekl McKay. Mitchell se přesunul ke Carterová a položil ruce na konzoly. "Ten chlap má pravdu, Sam", řekl Mitchell. "Každý pokus posune bránu blíž k horizontu černé díry. Abychom byli dost blízko pro přenos bomby, musí Odyssea ještě blíž", řekl Emerson. "Čím blíže jsme černé díře, tím víc systémů nám vyřadí", řekla Carterová. Marks stál u pilotní konzole a zmáčkl na pár tlačítek. "Podsvětelné motory a transportní technologie jsou v pořádku, ale komunikace a senzory už jsou mimo provoz", oznámil Marks. "Letíme naslepo?" zeptal se Mitchell. "Ne úplně, ale skoro", odpověděl Marks a přesunul k přední konzole.

Teal'covi na lodi se začne ozývat signál. Máčknul na pár tlačítek a pak aktivoval rádio. "Odysseo, tady je Teal'c. Mé senzory zaznamenali Orijskou loď blížící se tímto směrem. Při současné rychlosti tu budou za několik minut."

Emerson zpátky seděl zpátky ve velitelském křesle otočený k Sam. "Máme čas na další pokus?" zeptal se. "Bez šance, nestačíme nakalibrovat hlavice a detonátory. Musí vypadnout odtamtud", řekl McKay. "To nejde", řekl Mitchell. "Proč ne? Dostanou ho", řekl McKay. "Podplukovník Mitchell chce říci, že Oriové nesmí objevit druhou bránu. Jestli ji objeví, je konec", řekla Carterová.

Doktorka Weirová se usmívala s pocitu, že mluví s živým povzneseným Antikem. "Jste povznesená Antička", řekla doktorka. "Ano, jsem", odpověděla Morgan. "Konkrétně Morgan Le Fay. Zdála se mi podobná kresbám v archivu na Vagonbrei", řekl Jackson. "Tak to je skvělé. Takže konec těch malých kousků zlomkovitých informací, za které jsme sice vděční, ale když víte, co hledáme a jako ta povznesená bytost to jistě víš", řekla Vala stoupla si na platformu. "Jak doktor Jackson ví, je porušením nejvyššího zákona zasahovat", řekla Morgan. "Ale troška zasahovat nevadí, že?" zeptala se Vala. Nemohla byste být měně konfrontační?" zeptala se Elizabeth. Jackson vzal Valu za ruku a táhnul ji pryč z platformy. "No, baví se s námi, i to už je zasahování, ne?" zeptala se Vala. "Pokud jsi opravdu Morgan Le Fay, jak mám vědět, že nám chceš pomoci? Podle legendy jsi byla Merlinovým největším soupeřem. Merlin je Moros, tak i Myrddin", řekl Jackson. "Ve vašich historických dobách jsem byla jeho soupeřem. Ale to bylo před mnoha tisíci lety, doktore Jacksone. A jak víte, teď je vše jinak. Když jsme opustili Atlantidu před tisíci lety, Země byla tak drsná a lidé tak primitivní, že jsme mezi nimi nemohli žít jako Lantaňané, ani tam znovu vybudovat svou kulturu, proto jsme se rozešli do mnoha zemí a někteří zaseli semínka civilizace mezi lidské kmeny. Jiní se dostali k bráně na Jižním pólu. A jiné se rozhodli strávit zbytek života v odloučení a meditací. Merlin a já jsme zvolili právě tuto cestu", řekla Morgan. "A tak jste se povznesli", řekl Jackson. "Po tisících letech, kdež jsme poznali, jakou hrozbou by se mohli Oriové stát, Merlin znovu přijal lidskou podobu, aby vytvořil zbraň, kterou hledáte. Udělal vše, co mohl, aby udržel svou práci v tajnosti, ale obávali jsme se jeho úmyslů. Byla jsem vyslána dohlížet na něj. A když bude nutno, zastavit ho", řekla Morgan. "Počkej, to je ono. Když byl znovu člověkem, pak jste zasahovala. Porušila jste vlastní zákon", řekla Vala. Daniel přikývnul, že má pravdu. "Merlin si ponechal všechno vědění získané povznesením i velkou moc vědění i moc užíval k vytvoření zbraně, schopné vyhladit povznesené bytosti", řekla Morgan. "Takže říkáte, že podváděl on", řekla Vala, která to takhle pochopila. "Lze to tak říci. Po jisté období vaší historie byl nejmocnější bytostí na celé planetě. A tak zbudoval malou enklávu šlechticů, kterým svěřil své tajemství", řekla Morgan. "Artuš a Kamelot", řekla Elizabeth. "Ano", souhlasně řekla Morgan. "Takže tvrdíte, že po tom, co jste vší vaší mocí stála proti Merlinovi, s ním najednou souhlasíte? Protože jestli ne, tak nám schválně dáváš klamné informace", řekl Jackson. Morgan sklonila hlavu.

Mitchell zapnul vysílačku na konzoly, u které sedí Carterová. "Teal'cu, zaznamenala Orijská loď tvou přítomnost?" zeptal se. "Nemohu si být jist", odpověděl Teal'c. Carterová pohlédla na Mitchella. "Musíme to risknout", řekla nakonec Carterová.

U Teal'ca z interkomu se ozvala Carterová: "Teal'cu, musíš navést loď do zákrytu s bránou. Odtud bys měl být schopen rozšířit maskování na aktivní bránu." Teal'c položí ruce na ovládání lodi, se kterou se pomalu blíží k aktivní bráně.

Al'kesh se blíží do blízkosti brány. Během chvilky zmizí brána i Al'kesh zmizeli.

McKay jako obvykle nakukoval Carterové přes rameno a nenechal si ujít moment připomínky. "Uvědomujete si, že ta Orijská loď tam může čekat na novou flotilu lodí…" Aby přestal mluvit, musel ho přerušit Mitchell. "Doktore McKay! Proč nejdete kalibrovat bombu, abyste byl hotov včas?" zeptal se. McKay během chvilky odešel z můstku. Carterová pak aktivovala vysílačku a říkala: "Teal'cu. Maskovací pole může být rozšířením oslabené. Vypni všechno, co můžeš a zachovej rádiový klid."

Teal'c začal na lodi vypínat všechny nepotřebné systémy.

"Doufejme, že si to tam chtějí jen prověřit a budou brzy pryč", doufal Mitchell. Emerson pohlédl na Mitchella a pak na Carterovou.

"Nemám důvod vás klamat", řekla Morgan. "No, jistě že ne! Tak co to bylo, když jste dělala, že jste hologram?" pokladla zajímavou otázku Vala. "Výukový program, který jsem vytvořila dlouho před svým odchodem z Atlantidy, mi umožnil vám pomáhat", přiznala se Morgan. "Takže kdybyste jí to spolkli, měli byste odpověď a byli už na cestě v domnění, že jste na to přišli sami", řekla Weirová. "To bylo mým záměrem", řekla Morgan. "Věřím vám. Opravdu. Myslím, že chápu, na jak úzké hraně se pohybujete. Uvědomuji si, jaké riziko podstupujete, už tím, že se nám ukazujete. Ale je mi to líto, chci víc. Můžete to vyřídit i svým přátelům. Ano, vím, že posloucháte, protože už je mi zle z těch skrytých vodítek a záhadných vzkazů. A Merlin měl pravdu, že Oriové jsou hrozba, ale nejen pro nás, nižší, ne jenom pro miliardy lidí v celé galaxii, ale i pro vaší vlastní existenci. Protože až tato válka skončí a každý, kdo bude ponechán naživu, budu vzývat Orie a vykrmovat je uctíváním, vy víte, kdo přijde na řadu potom. Nevím, jak bude ta válka vypadat, ani na jakém bojišti se odehraje. Ale toho se už já nedožiji.", řekl Jackson. Morgan tomu naslouchala a byla z toho smutná. "Když zasáhneme, nebudeme lepší než Oriové", řekla Morgan. "Chápu, že je to sama podstata toho, co jste a v co věříte, ale tady mluvíme o přežití. Pokud opravdu chcete pomoci, pomoc vám samotným", řekl Jackson a všichni zůstali zticha.

Orijská loď se blíží k SuperBráně.
Teal'c sleduje Orijskou loď, jak letí nad ním. Nečekaně se aktivuje Teal'covi rádio: "Tady je velící důstojník SG-11. Mám naléhavou zprávu, předanou subprostorově ze stanoviště Gama. Zpráva říká: Z Atlantidy. Loď Wraithů se blíží k souřadnicím Odyssey v Pegasu. Nelze doručit varování přímo kvůli rušení. Varujte kapitána Odyssey ihned po obdržení zprávy. Původní zpráva obdržena v SGC v 15:45 ZULU. Hodně štěstí." Teal'c musí začít okamžitě jednat.

McKay přichází na můstek s tabletem v rukou. "Poslední 2 bomby připraveny k odpalu", oznámil McKay. "To je skvělé. Usaďte se a udělejte si pohodlí", řekl Mitchell. "Plukovníku. Podsvětelné motory jsou téměř přetížené dlouhým udržováním lodi na této pozici", hlásí Marksová.

Wraithský úl vystupuje z hyperprostoru a letí směrem k akrečnímu disku.

"Mluvíte z hloubi svého srdce, doktore Jacksone. To mi silně utkvělo v paměti z vašeho krátkého pobytu mezi námi." Jackson zdvihnul hlavu, když tohle řekla Morgan. "Vy si na to nepamatujete, vzpomínky vám byly před návratem vymazány", dopověděla Morgan. "To je to, čeho se bojíte, že? Že i když uděláte správnou věc, budete potrestána", řekl Jackson. "Už teď jsem zašla příliš daleko", řekla Morgan. "Ale nejste snad jediná, kdo si uvědomuje, že Oriové všechno změnili. Musí vás být víc, kdo vidí, že je na čase podpořit boj", řekl Jackson. Morgan sleduje Jacksona neklidně, ale lhostejně.

Orijská loď létá pomalu nad SuperBránou.

Teal'c aktivuje rádio a říká: "Odysseo, tady je Teal'c."

Mitchell, když zaslechl Teal'ca, se rychle přesunul ke konzole a aktivoval vysílačku. "Teal'cu, co se děje?" zeptal se. "Blíží se na vaší pozici Wraithská loď", odpověděl Teal'c. "Oh, Wraithové. To není dobré", řekl McKay. "Promiň, ale jak to sakra víš?" zeptal se Mitchell. Emerson pohlédl na Carterovou, která na konzole prověřuje senzory. "Atlantida zachytila jejich přístup. Předávám jejich zprávu, poslanou přes SGC", řekl Teal'c. Na Marksové konzoly se žádná loď nezobrazovala. "Na senzorech není žádná Wraithská loď", oznámil Marks. "Tak blízko černé díry nemůžeme na senzory spoléhat. Štíty na maximum", řekl Emerson. "Štíty pracují pouze na 20% účinnosti", odpověděla Marksová. "To dělá černá díra. Musíme od ní dál", řekl McKay. "Vezměte nás dál", rozkázal Emerson.

Odyssea se vzdaluje od černé díry, ale najednou dopadají na jejich štíty výbuchy ze zbraní nepřátelské lodi přímo před nimi.

Na můstku vše zajiskřilo a z potrubí syčí pára. McKay padal na zem, ale Mitchell ho chytnul a přitáhnul ho ke křeslu. Marks se držel křesla i konzole. Martina i Kevin sklonili zároveň hlavu, protože jim to zajiskřilo hned vedle nich. "Něco tam je, ale nevidíme to", řekl Mitchell. "Hlaste poškození", rozkázal Emerson. "Hyperpohon je mimo provoz", řekla Marksová. "Můžeme opětovat palbu?" zeptal se Emerson. Marks přes Martino rameno zmáčknul na pár tlačítek. "Snažím se, pane, ale Wraithská loď je dále od černé díry, než my", odpověděl Marks. "Nouzově nahoďte podsvětelné motory. Musíme se dostat dál od nich", řekl Emerson. Znova se otřásl celý můstek po dopadu zbraní. "Ne, musíme udělat pravý opak", řekl Marks. "Cože?" zeptal se McKay zároveň s Mitchellem. Carterová to pochopila jako první, co tím myslí. "Proti gravitaci je to jako bychom stříleli do kopce. Ale když je přinutíme, aby nás pronásledovali k černé díře…" McKay Carterovou přerušil a dopověděl: "Pak budou jejich systémy zasaženy stejně. Včetně rušící technologie." Kevin mezitím poklepal Martině na rameno a tak na něj pohlédla. "Takže budeme moci přenést hlavice přímo na jejich palubu", řekla Carterová. "Tak blízko síla motorů nestačí na manévrování", řekl Emerson. "Necháme se katapultovat. Gravitační studna nás vrhne zpět", řekl Mitchell. Major se s kapitánem vyměnili tak rychle u řízení, že se Marks dal hned do pohybu, než Emerson vydal rozkaz: "Přiblížit, plný výkon." Marksová se chytila křesla a držela se ho. Při tomž sledovala i senzory.

Wraithská loď stále střílí na Odysseu, která se otočila směrem k černé díře.

Daniel, Vala i Elizabeth stále mluví s Morgan v hologramové místnosti. "Vím, o co vás žádáme. Bojíte se, že ostatní zakročí a zabrání vám nám pomoci, ale možná, možná jen potřebují, aby někdo překročil tu pomyslnou hranici, a ne jen po ní kráčel. Musí mezi vámi být takoví, kteří jen čekali, aby mohli následovat vašeho příkladu", řekl Jackson. "Není jich dost", řekla smutně, ale sebejistě Morgan. "Ale dovolili vám zajít až sem", řekla Elizabeth. "Věřte, že máte potřebné odpovědi", řekla Morgan, která už nic jiného nemohla říci, jinak by byla potrestána. "Aspoň nám řekněte, na kterou z těch dvou planet jít", řekla Vala. "Prosím", prosil ji o to Daniel. Morgana na pár vteřin zaváhala a pak ji řekla: "Merlinova zbraň není…" Než stihla doříci větu, zmizela z místnosti.

Vala vypadala v šoku, když zmizela. Daniel zavřel oči, protože věděl, co to znamená. "Co se stalo?" zeptala se Elizabeth. "Právě to, co věděla, že se stane. Zastavili ji. Už ji nikdy neuvidíme", vysvětlil Jackson. "Teď ji potrestají?" zeptala se Vala. "Nevím", opověděl Jackson. "Asi už chápu, proč ses vrátil, Danieli. Mně by se ten spolek taky nelíbil", řekla Vala a pak všichni byli potichu.

Odyssey největší rychlostí letěla k černé díře. Wraithská loď stále střílela po Odyssey, ale letěla i za nimi, což byla pro Odysseu výhodou.

Na můstku už byly značné škody. Další střely dopadly na štíty a zatřásl s můstkem. "Štíty sotva drží!" oznámil hlasitě Marks. "Vidíme je?" zeptal se Emerson. "Ještě ne, pane" odpověděla Marksová, která stála s Mitchellem u boční obrazovky. "Udržujte kurs", řekl Emerson. Carterová zapnula vysílačku a mluvila: "Teal'cu, tady Sam. Chceme zkusit něco, co zřejmě vypaří brány na obou stranách."

Teal'c v potmě poslouchá Sam, co ještě říká do rádia: "Budeš mít přesně 20 vteřin, abys aktivoval hyperpohon a dostal se odtamtud." Teal'c po chvilce začíná aktivovat všechny systémy. Z můstku pozoruje, jak Orijská loď letí přímo na něho.

Odyssey je velmi blízko akrečního disku.

Na Odyssey teď běží čas o mnoho pomaleji. Posádka stále pokračovala dále ve svém úsilí a obklopený výbuchy. Carterová na senzorech hledá Wraithskou loď, ale stále ji nemůže nalézt. Byl další výbuch a všichni se pevně něčeho drželi.

Wraithská loď byla téměř u akrečního disku. Kolem aktivní brány proletěla velkou rychlostí Odyssea směrem z akrečního disku.

Na obrazovce se objevila Wraithská loď. "Tady je", oznámila Marksová. "Wraithská loď je na pozici", řekl McKay a šel s Mitchellem ke Carterová. "Přenáším hlavice za tři, dva, jedna, teď", jen co to Carterová dořekla, transportovali hlavice.

Wraithská loď zrovna prolétala kolem brány, když explodovala.

Al'kesh, ve které je Teal'c, se dalo do pohybu od brány. Paprsek vyletěl z brány přímo na Orijskou loď, která nabíjela zbraně, když zahlédl loď. Brána přenesla tolik energie, aby se SuperBrána aktivovala. Při vytvoření horizontu událostí, zasáhla vlna Orijskou loď a tím způsobila explozi lodi.

Teal'c vše sledoval a během chvilky se usmál.

Odyssey se mohla pomalu v prostoru pohybovat, když už nebyla žádná loď v blízkosti.

Senzory neukazovaly žádnou jinou loď. Pouze je a bránu. "Wraithská loď byla zničena", oznámila Carterová. "Snižte výkon motorů na třetinu a zprovozněte zpátky hyperpohon", řekl Emerson. "Pane. Něco tu je. Nevím, jak ten výbuch přestála, ale brána je nedotčená a stále aktivní", oznámil Marks. "Odysseo, tady je Teal'c", ozval se z interkomu. Všichni byli překvapeně. "Teal'cu. Myslel jsem, že jsme ti řekli, abys odtamtud zmizel", řekl Mitchell do rádia.

Teal'c se usmívá, když říká: "Kdybych to udělal, nemohl bych vás informovat, že přeskok byl úspěšný. SuperBrána je nyní aktivní."

McKay byl v úžasu. "To myslíš vážně?" zeptal se Mitchell. "Byl jsem schopen skrýt bránu až do posledního okamžiku a nalákat tak loď Oriů do nestabilního proudu formující se červí díry při přeskoku SuperBrány", odpověděl Teal'c. "Chceš říci, že jsme zničili i Orijskou loď?" zeptala se Carterová. "Tím, že jsme zničili Wraithskou loď", řekl McKay a překvapen pohlédl na Mitchella. "Vskutku ano. Dnes jsme dosáhli velkého vítězství", řekl Teal'c.

Doktor Jackson s Valou stojí na balkoně a pozorují oceán, jak vypadá v noci. "Udělala, co věřila, že je správně, Danieli. Jak moc ji za to mohou potrestat?" zeptala se Vala. "Nevím", odpověděl upřímně. "Možná ji jen plácnou přes ruku. Nebo muset napsat: Nebudu zasahovat do lidských záležitostí, desettisíckrát", řekla Vala. "Tak o tom pochybuji", řekl Daniel. Vala se dívala na Daniela a snažila se navázat oční kontakt. "Řekla, že jsme dostali odpověď. Zjistili jsme dvě adresy, pro které jsme sem přišli, mohl by ses usmát alespoň pro tohle?" zeptala se Vala. "Myslím, že jsme zjistili i něco jiného", řekl Jackson. "A co?" zeptala se Vala. "Že nám nepomohou", odpověděl a pak pohlédl na Valu a dopověděl: "Jsme na to sami." Vala klesla hlavou a pak řekla: "Asi máš pravdu."

Odyssey vystoupila z hyperprostoru s dobrou náladou, že uspěli.

Martina byla s Kevinem v jeho kajutě. "Nechceš se s námi vrátit na Zem?" zeptal se Kevin. "Nemůžu. Měl si vidět Caldwella, když jsem mu řekla, že počkám na přílet Odyssey na Atlantidě", odpověděla Martina. "Ten toho nadělá. Jestli to takhle půjde dál, vezmu si tě sem na Odyssey", řekl s úsměvem Kevin. Pak vzal do náručí Martinu, která se v momentě rozesmála. Položil ji na postel, na které leží kus papíru.
"Co to je?" zeptala se Martina, když vzala papírek do ruky. Kevin si ho vzal do ruky a přečetl ho: "Morgan byla prozrazena." Martina pohlédla na Kevina a on na ní. "Brzy to začne být zajímavé", řekla Martina. Oba vstali a šli ke dveřím. "Brzy možná, ale pro nás ne", řekl Kevin. Když se otevřely dveře, uviděli, jak chodbou prochází McKay. "Kapitáne?" řekl McKay a šel k oběma. "Ano?" řekla Marksová. "Vím, že jsem se předtím choval jako vůl a chtěl…chtěl bych se vám omluvit", řekl McKay. Martina pohlédla na Kevina a pak zpátky na McKaye. Byla překvapena, že právě od něho něco takového v životě uslyší. "Omluva přijata. Ale jestli ještě někdy budete vyvádět na Daedalu, tak jak předtím, tak víte, co vás čeká", řekla Martina. Rodney kývnul hlavou a pokračoval v cestě k přechodové komoře. Hned za ním šli oba dva.


Episode 10 : Projekt Pegasus - Třetí část

8. november 2012 at 15:16 Fanfiction

ČÁST TŘETÍ


Teal'c se nachází v Al'keshu poblíž SuperBrány, kde také byla aktivní brána.

"Sekundární brána je na pozici. Nezaznamenal jsem žádné známky aktivity Oriů, od chvíle, kdy jsem dorazil k SuperBráně. Což bylo již před několika hodinami", řekl Teal'c sedící u řízení lodi. "Zábava právě začíná, klidně se trochu odvaž", řekl Mitchell.

Mitchell stále stojí v přední části a drží tlačítko pro komunikaci. Nikdo se neozýval a tak pohlédl na Carterovou. Chvilku trvalo, než Teal'c odpověděl: "Jsem zcela odvázán, podplukovníku Mitchelle." Přerušení mezi Odyssey a Teal'cem bylo přerušeno. Carterová se krátce zasmála. "Zdá se mi to nebo má hlubší hlas?" zeptal se Mitchell. "To dělá efekt dilatace času u černé díry. Nedá se s tím nic dělat", řekl McKay a pohlédl na panel, který byl před Carterovou. Carterová na Mitchella mrkla okem. "Správně", řekl Mitchell a šel ke Carterové. "Tak kdo si chce odpálit velký ohňostroj?" zeptal se Mitchell. "Myslíte velký ohňostroj o síle šestadvaceti megatunové energie? Musíme snížit výkon alespoň o 5%", řekl McKay. "Věděla jsem, že to řeknete", řekla Carterová. "Promiňte, že nechci vypařit bránu na první pokus", řekl McKay. "Nemáme čas, McKay. Musíme to risknout", řekla Carterová a přesunula se ke druhé konzoly. "Víte, když se zlobíte, jste tak sex…" než to stihl dopovědět, stoupnul si před něho Mitchell, jinak by přišel k úrazu od Emersona a možná i od Marksovích, kteří se hned zasekli, když tohle říkal. "Teal'cu, tady je Sam. Chystáme se vypustit první hlavici na přeprogramované souřadnice. Jsi v bezpečné vzdálenosti od obou bran?" zeptala se Carterová. "Jsem", odpověděl Teal'c. Carterová pohlédla na Emersona, který hned aktivoval interkom. "Všem palubám, vypouštíme hlavici", řekl Emerson a Marks stojící vedle aktivoval alarm. "Přenos za tři, dva, jedna, teď" řekla Carterová a zmáčkla na tlačítko pro přenos.

Z brány u SuperBrány vyšel velký energetický paprsek. Těsně nad SuperBránou byl Al'kesh.

Teal'c vše sledoval z lodi. Ale paprsek vydal jasné světlo a tak na chvilku musel zavřít oči.

Mitchell se rychle přesunul ke Carterové a zapnul na jejím panelu vysílačku. "Teal'cu, máš pro nás dobrou zprávu?" zeptal se Mitchell. Teal'c se ještě neozýval a tak McKay stál netrpělivě za Carterovou. "To zpoždění je otravné", řekl McKay. "Dilatace času u černé díry. S tím se nedá nic dělat", řekla Marksová, která si ho už pěkně vychutnává. "Má zpráva není dobrá, podplukovníku Mitchelle. První pokus byl neúspěšný", řekl Teal'c. "Tak jo, zkusme to znovu", řekla Carterová a Emerson ji nahlížel do konzole.

Vala stojí vedle Jacksona, který stále sleduje hologram. "Danieli!" řekla tiše Vala. "Hm", řekl na to Daniel. "Máme, pro co jsme přišli", řekla. "Já vím", řekla Jackson. "Neměli bychom to někomu říct?" zeptala se Vala. "Ještě ne", odpověděl Jackson. "Dobře, řekla nám jména těch planet. Zářili nám tam na stropě. Taoth Vaclarush a Valos Cor. Dala nám i adresa, což znamená, že bychom mohli jít na prohlídku Atlantidy a připít si něčím exotickým", řekla Vala, která stále myslela na prohlídku Atlantidy. "Tady se děje něco divného", řekl Daniel. "A co?" zeptala se Vala. "Prostě tohle nemělo vyjít. Totiž, nečekal jsem to, když jsem řekl Elizabeth, aby to zkusila. Ale myslel jsem, že tu mohou být aspoň zbytky, nějaká vzdálená podobnost mezi slovy Castianna a Sahal a jejich Antickou obdobou", odpověděl Jackson. "Přece by nelhala", řekla Vala a ukázala na hologram. "Nevím. Ale vysvětli mi tohle. Jak může ta databáze okamžitě přeložit jazyk, kterým se mluvila 8000 let po tom, co Antikové opustili Atlantis?" zeptal se Jackson Vali. "To je tvrdý oříšek", odpověděla. Daniel tomu přikývnul. "Je tu archiv vizuálních záznamů Lantaňanů, kteří uprchli na Zemi?" zeptal se hologramu. "Ano, je", odpověděla žena. "Promítni mi je. Jednoho po druhém", řekl Daniel. Vala zavřela oči a pak sklonila hlavu.

McKay, Carterová a Mitchell jdou chodbou přímo na můstek. "Ne, ne, ne, ne, ne. Propočty výkonu jsou naprosto přesné", řekl McKay. "To jsou", řekla Carterová. "Pokud chcete odpálit bránu", řekl McKay. "Menší nedodá dost energie, aby proud hmoty přeskočil do brány", řekla Carterová. "A větší zase bránu zničí. Chcete vysoké napětí, ale máte jen prodlužovací kabel. Není to možné, to jsem říkal předtím, než jsme opustili Atlantidu", řekl McKay. "Ne, to jste neřekl. Jsme za hranicí nemožného", řekl Mitchell. "Ano, jsme překročili hranici. Ale víte, že si nedáte říct. Nakalibrujte si hlavici, pošlete bombu!" řekl hlasitě McKay. "Sam, tohle není Rodney McKay, o kterém mi vyprávěli", řekl Mitchell a dohnal Carterovou, která celou tu dobu šla před ním. "Já vím", odpověděla. "Co vám vyprávěli?" zajímalo McKaye. "třeba, že neznáte slovo nemožné", odpověděl Mitchell. McKay do toho začal mluvit, ale stejně mu to bylo k ničemu. "A že když hrozí smrt, dokážete zázraky", dopověděl Mitchell. "Předpokládám, že vám to řekl Sheppard, že?" zeptal se McKay. "Ano, řekl", odpověděl Mitchell. "Ano, měl pravdu, ale teď mi smrt nehrozí a nemám…" než to McKay dopověděl, Mitchell se zastavil a otočil se na McKaye s citronem v ruce. McKayův obličej se rázem změnil. "To je…" zakoktal se. "Ještě ne. Tak na tom dělejte", řekl Mitchell. "No, uvidím, co s tím svedu", řekl v šoku McKay a odchází pryč. Mitchell si hodí do vzduchu citronem a pak ho znova chytne. Mezitím Carterová přemýšlí o McKayových slovech. "Víš, Came, není daleko od pravdy. Nerada to říkám, ale údaje z prvního pokusu podporují jeho argumenty", řekla Carterová a dali se do pohybu. "Jak říkala moje babička, když to nevyjde napoprvé…" začal mluvit Mitchell. "Zkus silnější termonukleární reakci?" zeptala se Carterová. "Přesně její slova", řekl Mitchell a Carterová se tomu zasmála.

Před Danielem se zobrazují Antikové, kteří odešli na Zem. Vala nevydržela stát na nohou a tak seděla na zemi opřená o terminál. "No, je to fakt úchvatné prohlížet si Atlantské rodinné album", řekla Vala. "Hledám někoho určitého", řekl Jackson. "Neznám žádného 10 000 let starého Antika", řekla Vala. Během pár vteřin se oba zarazili, když spatřili starého muže. "Beru to zpět, toho znám", řekla Vala a vzala ze země. Zmáčkla na tlačítko na terminálu a objevila se předchozí žena. "Moros. Byl poslední nejvyšší kancléř Atlantidy", oznámila žena. "Moros… Dobře, nehledě na tu divnou čepici, vypadá jako Merlin", řekla Vala. "Za Artuše známý též jako Myrddin. Vidíš, jak se slovo za staletí změní", řekl Jackson. "Vím, kam míříš. Myslíš, že Merlin nebo Myrddin nebo jak se jmenoval, se vrátil na Atlantidu a ukryl tady ta jména jako vodítka, abychom je našli", řekla Vala. "Ne", řekl Daniel. "Ne", zopakovala Vala a Daniel přikyvoval hlavou. "První člověk, který vstoupil do města po jeho opuštění, byla doktorka Elizabeth Weirová, velitelka expedice Atlantis", oznámila žena. "Jste si tím jistá?" zeptala se Vala. Svědectví o jeho přítomnosti by bylo zaznamenáno", odpověděla žena. "No, drahoušku, a je to", řekla Vala. Poplácala Daniela po rameni a pokračovala: "Odejdeme odtud přesně s tím, pro co jsme sem přišli." Vala se zastavili na druhé straně vedle Daniela, než stála. "Ne, věděl jsem, že Merlin je v archivu. Hledal jsem někoho jiného", přiznal se Daniel. "Koho?" zeptala se zvědavě Vala. "volila jsi slova velmi pečlivě, když jsi mluvila o prvním člověku, který vstoupil do města. Co povznesená bytost?" zeptal se Jackson. Hologram chvíli váhal se svojí odpovědí. "Vy ve skutečnosti nejste hologram, že?" zeptal se Jackson. Vala vypadala překvapivě. Žena se otočila na Jacksona a řekla: "Dostali jste odpověď, Danieli Jacksone, měli byste jednat podle ní." Hned jak to dořekla, zmizela. Oba zůstali stát v šoku.

McKay přichází na můstek s PC Tabletem v ruce a se slovy: "Mám to! Chce to improvizovat, ale mezi námi, myslím, že půjde…" Než to dořekl, přerušila ho Carterová: "Co máte?" Marks stál vedle Carterové a Mitchella a McKay se k nim přidal. "Náš problém s energetickým výbojem není otázkou stupně, ale trvání. Musíme nekalibrovat výkon tak, aby brána vydržela, ale aby bylo dost energie na kumulativní efekt proudu hmoty. Když jsem si uvědomil…" než to McKay dořekl, přerušil ho Marks opřený o konzolu: "Použijeme dvě bomby." Emerson se zvednul z křesla a stoupnul si vedle Markse. "Právě jsem to chtěl říct", řekl McKay. "Nastavíme druhé zařízení, aby detekovalo několik vteřin po prvním. Jsem si jistý, že jste…" Marks se obrátil na McKaye, který ho během pár vteřin přerušil a dopověděl: "Provedl výpočty, ano. Tady jsou." McKay ukázal Carterové tablet a ta si ho vzala do rukou a důkladně prohlédla. "Skvělá práce, McKayi", pochválela ho Carterová. "Hmm. Ano, obvykle pomůže, když se mi vyhrožuje", řekl McKay a obrátil se k Mitchellovi. "Máme jen čtyři zařízení", oznámil Emerson. "A potřebujeme dvě, moment, takže když to spočítám", řekl McKay a začal přemýšlet. "Takže máme jen dvě další šance", odpověděl Marks. "Mám také obavy, že dva skoro současné výbuchy přetíží stabilizační rakety a přiblíží bránu příliš blízko k černé díře. Nemám žádnou radost, že Odyssea poletí tak blízko", řekl Emerson. McKay pohlédl na Carterovou a ta řekne: "Myslím, že to stojí za to riziko." McKay se umívá a Emerson po chvilce váhání kývnul Mitchellovi. "Pusťte se do toho", řekl Mitchell.

Do operační místnosti přichází doktorka Weirová a jde rovnou k doktoru Zelenkovi. "Co se děje, Radku?" zeptala se okamžitě. Oba se přemístili k obrazovce blízko balkónu. "Elizabeth, zachytili jsme dálkovými senzory Wraithskou loď", informoval ji Zelenka. "Míří sem?" zeptala se okamžitě Elizabeth. "Směrem k Odyssee", odpověděl Radek. "Musíme je varovat", řekla Elizabeth a pak řekla seržantovi: "Otevřete kanál." Elizabeth se pak obrátila zpátky čelem k Radkovi. "Nemůžeme. Černá díra jim blokuje subprostorový spojení", řekl Radek. "Pak ani senzory na Odyssey nebudou funkční", řekla Elizabeth. "A nejspíš i pár dalších systémů", dopověděl Radek. Na obrazovce vedle nich byla zobrazena Atlantida s Wraithskou lodí, která míří k Odyssee. "Než si všimnou Wraithů, bude pozdě", řekla Elizabeth. "Bojím se, že ano", řekl na to Radek. Oba dva se zapřemýšleli. Pak něco napadlo Elizabeth. "Zadejte Zemi", řekla a šla k počítači. Seržant začal zadávat na DHD adresu Země. "Je možné, že Wraithy přilákal jaderný výbuch", dopověděla doktorka. Brána se aktivovala a Elizabeth zadala do počítače svůj identifikační kód. Zapnula vysílačku na uchu a řekla: "SGC, tady Weirová."

V řídící místnosti SGC sedí seržant Harriman. "Doktorko. Čekali jsme, že se ohlásíte až zítra v 19:30", řekl do vysílačky. "Naše dálkové senzory zachytily, že Wraithská loď míří k Odyssee, ale ta je v těsné blízkosti černé díry, která brání komunikaci", odpověděla Weirová. "Jak můžeme pomoci?", zeptal se seržant.

Weirová pohlédla na Zelenku a odpověděla: "Když předáte zprávu Teal'covi, může Odysseu upozornit propojenou bránou." Radek sledoval Elizabeth. "Budeme muset poslat tým se subprostorový vysílačem blíž k Teal'covi", řekl Harriman. "Udělejte, co je třeba, seržante. Musejí být varováni", řekla Weirová. "Ano, madam", odpověděl seržant. "Právě vám posílám tu zprávu. Ještě je čas jim ji doručit, ale pospěšte si. Weirová končí", řekla a kývla na seržanta a přerušil spojení. "Jdu za doktorem Jacksonem a řeknu mu, co se děje", oznámila weirová. "Dobrá", řekl na to Zelenka. Elizabeth odchází z operačního a Zelenka šel k počítači.

Jackson s Valou stojí na platformě. "Já vím, že tu pořád jsi. Nemá smysl schovávat", řekl Jackson dost nahlas. "nemyslím si, že se vrátí, Danieli. Zvlášť, když na ní budeš křičet", řekla Vala. "Ale vrátí se. Dokončí, co začala. Už tady nikoho nenapálíš", řekl Jackson. Oba se rozhlíželi kolem sebe. Doktorka Weirová sála u dveří a sledovala je. "Doktore Jacksone?" řekla Elizabeth. Oba se na ní otočili. "Jo, ahoj", řekl s mávnutím ruky Jackson a obrátil se zase k ní zády. "Ahoj. S kým tu mluvíte?" zeptala se doktorka. "Nevím, jak si říká teď, ale v historických dobách se jmenovala Morgan Le Fey", řekl hlasitě Jackson. "Morgan Le Fey byla tady?" zeptala se Weirová. "Ano, vystupovala jako hologram", odpověděl Jackson. "Dovolíte?" zeptala se Weirová. "Oh, jistě", řekl Jackson a všichni se přesunuli k terminálu, který Elizabeth aktivovala. Hologram se objevil přímo před nimi. "Dobrý den", řekla žena. "To je ona", řekla Vala. "Můžete zadat svůj dotaz ústně, nebo…" říkala žena, ale tu vědu nedokončila, protože ji přerušil rozzlobený Jackson: "Přestaňte si hrát na učitelku." Daniel se usmíval na hologram. "Je to počítačový obraz Lantaňanské ženy z doby před 10 000 lety. Ten program dobře znám, nezměnil se", řekla Elizabeth směrem Jacksonem. Pak se obrátila směrem k hologramu a řekla: "Otázka. Podle čí podoby byl program vytvořen a za jakým účelem?" Zeptala se Elizabeth, aby přesvědčila Jacksona, že to co říká, není pravda. "Byla jsem vytvořena Ganos Lal podle její podoby, abych pomáhala učit mladé lidi", odpověděla žena. Elizabeth se naklonila k Jacksonovi a čekala na jeho reakci. "Proč si myslíte něco jiného?" zeptala se Elizabeth. "Snad, že nám řekla přesně, co jsme chtěli vědět", odpověděla Vala. "To vážně udělala?", zeptala se Elizabeth. "Ano", odpověděla Vala. "Dají se znovu přehrát předchozí relace?" zeptal se doktor. "Ano", odpověděla doktorka. "Přehrajte poslední větu, kterou řekla, než zmizela", řekl Jackson. Elizabeth kývnula hlavou a zmáčkla pár tlačítek na terminálu. Hologram se vrátil do původní polohy, než zmizela. Pohlédla Danielovi Jacksonovi přímo do očí. "Dostali jste odpověď, Danieli Jacksone, měli byste jednat podle ní", řekla žena a hologram se změní zpět na aktuální čas. "Vidíte? Její výraz se úplně změnil. Dívala se přímo na Daniela. Bylo to až děsivé", řekla Vala s ukazující rukou na hologram. "No, varovala jsem vás, že ráda poučuje", řekla Elizabeth. "Říkala jste, že to zařízení spotřebovává hodně energie. Existuje nějaký způsob, jak určit, kolik jsme energie spotřebovali?" zeptal se Jackson. Elizabeth několikrát po sobě kývla hlavou a zapnula vysílačku. "Řídící místnost, tady Weirová. Vyhledejte záznamy o spotřebě energie v sále s hologramem", řekla Elizabeth. "Ano, madam", odpověděl Chuck.


Episode 10 : Projekt Pegasus - Druhá část

8. november 2012 at 15:11 Fanfiction

ČÁST DRUHÁ


Kevin s Martinou šli chodbou, která vede k můstku. Po cestě překvapivě potkali McKaye. "Oh, sakra", řekla Martina. Chtěla kolem McKaye projít bez jakýchkoliv narážek, ale on ne. "Proč jste tady?" zeptal se ji. "Prosím?" řekla Martina a obrátila se k němu. "Proč jste tu? Chcete si furt do mě navážet?" zeptal se Rodney. "Tímhle způsobem, jak na mě mluvíte, tak teď už ano", odpověděla. "Jste sice sexy, musím přiznat, ale do vědy byste se míchat neměla", řekl McKay. "Doktore…" Marks chtěl něco říci, ale McKay ho přerušil: "Ještě jsem neskončil, majore." Kevin pohlédl na Martinu a pak už řekl McKayovi: "Takhle s mojí ženou mluvit nebudete. Je vám to jasný?" McKay se zarazil, protože nevěděl, že je vdaná s majorem. "Radím vám, doktore. Buď změňte chování, nebo se nás vyhýbejte velkým obloukem", řekl Kevin a s Martinou pokračovali v cestě na můstek. McKay pohlédl na ně a pak pokračoval v cestě za Carterovou.

Weirová s Jackson a Valou jsou po schodech dolů, až vejdou do jedné chodby vedoucí k hologramu. "Hledala jsem to, co hledáte. Zadala jsem všechny možnosti výslovnosti slov Castianna a Sahal", informovala je Weirová. "A nic", řekl Jackson. "Nečekal jste, že by tam ta jména byla, že?" zeptala se. "Ne", odpověděl Jackson. "Zadali jste správně, jak se píší?" zeptala se Vala. Jackson zakroutí očima. Vala chtěla jít někam jinam, jenže Daniel ji chytnul za ruku a táhnul ji zpět. "To je problém starověkých jazyků. Výslovnost se může změnit během pár generací, natož za tisíce let. Etymologie slova se může zcela ztratit", řekla Weirová. "Ale víme, že něco v Atlantské knihovně je", byl si jist Jackson. "Hej", řekla Vala a zastavila Jacksona. "Musíme jít rovnou tam? Nemůžeme se trochu porozhlédnout po památkách?" zeptala se Vala. "Možná později", odpověděl Jackson a obrátil Valu směrem, kudy šla doktorka Weirová a šli za ní.

Ve zbraňové laboratoři na Odyssey se připravují atomovky, které jsou v kontejnerech. "Tady je kapitán. Připravte se k odletu", ozval se hlas Emersona z interkomu. Carterová stojí poblíž hlavic u počítače a McKay pochoduje kolem ní. "Zkontrolujte moje předběžné propočty. Jsou támhle na tom terminálu", řekla Carterová. "Jsem si jistý, že jsou v pořádku", řekl McKay a stoupl si k ní. "Kvůli tomu jste tady McKayi", řekla Carterová. "Pravda. Ale nejprve vám chci poděkovat, že jste byla se mnou, když jsem vás opravdu potřeboval. Vlastně jste tam nebyla, byl jsem sám a ve tmě, ale bylo to, jako byste tam byla", řekl McKay. Carterová se na něho s nepochopením dívala. "Líčíte mi tu nějakou svou fantazii?" zeptala se. "Ne, to byla halucinace. Měl jsem otřes mozku, uvízl jsem v zadní části potápějícího se Jumperu a moje mysl si vybavila vás, abych přežil. Co byste dělala na mém místě. Zachránila jste mi život", řekl radostně McKay. "Dobrá, to je docela milé", řekla Carterová. "Ano, to bylo", řekl s úsměvem McKay. Carterové se nelíbil McKayův úsměv. "Byla jsem nahá?" zeptala se. "Částečně", odpověděl. Carterová zavřela na chvilku oči a řekla: "Přestaňte mě tu nabalovat, protože už s někým žiji a jsem i těhotná. Takže běžte zkontrolovat mé výpočty, McKayi!" McKay pomalu odchází při pohledu na hlavice. Carterová šla zpátky k počítači a pokračovala v práci.

Doktorka Weirová dovedla Jacksona a Valu do holografické místnosti. "Užíváme tento sál zřídka, je velice náročný na energii a databáze je přístupná z terminálů po celém městě, když je třeba. Ale pro uživatele, který je tu poprvé, je tohle to právě místo", řekla doktorka Weirová, která stojí před platformou a dotýká se podstavce. Před nimi se okamžitě zobrazil obraz ženy v centru platformy. Stála tam v bílém oblečení a jasně zářila.

"Zdravím", řekla žena. "Je to jednoduché, stačí se prostě na něco zeptat hologramu. Například…" než to stihla doříct, z interkomu se ozval seržant Chuck: "Doktorko Weirová do operačního." Doktorka povzdychla a obrátila se k doktoru Jacksonovi. "Oh, pomlouvám se", řekla a zapnula vysílačku, do které řekla: "Hned jsem tam." Doktorka šla ke dveřím. "Hologram vám bude vyhledávat informace, než se vrátím. Ještě bych vás měla varovat, ráda poučuje. Program byl navržen tak, aby učil děti z Lantaňanské planetární soustavy", dopověděla doktorka a odešla z místnosti. "Děkuji", řekl Jackson. Hned jak doktorka opustila místnost, oba začali závodit, kdo se první dostane k terminálu. Jackson se tam dostal dříve. "Dobrá den", řekla žena. "Dobrý den. Hledáme pár planet v Mléčné dráze", začala jako první mluvit Vala. "Valo", řekl Jackson, aby ji zastavil. "Co? Zeptat se snad můžu?" zeptala se Vala. "Můžete zadat svůj dotaz ústně nebo manuálně na podstavci před vámi", řekla žena. "Já budu mluvit, pokud je to v pořádku", řekl Jackson. "Samozřejmě. Ale uvědomte si, že v příštích lekcích bude většina systémů vyžadovat manuální zadání", řekla žena. "Myslím, že mě učila v páté třídě", řekl Jackson a Vala na něho pohlédla.

Odyssey podsvětelnými motory letí vpřed směrem k černé díře, která stále narůstá.

Plukovník Emerson sedí v kapitánském křesle. Tentokrát nechal Kevin řízení Martině, protože se v Pegasu vyzná lépe, než on. Kevin stojí hned vedle ní a spolu s Carterovou sledují senzory. McKay si tam pochoduje za Emersonem. "Udržujte minimální bezpečnou vzdálenost. Podsvětelné motory v pohotovosti", řekl Emerson Marksové. Marksová kývla hlavou. McKay pak prochází mezi ní a Emersonem až k Mitchellovi, který sleduje černou díru z přední části můstku. "Je to tak skvělé nebo co?" zeptal se Mitchell. McKay ho nechápal. "Černá díra", vysvětlil mu Mitchell. "To, na co se díváte, se jmenuje akreční disk. Je to hmota zachycená gravitačním polem. Samotnou černou díru nemůžete vidět", řekl McKay. Mitchell na něho zírá a říká: "Což je skvělé." Mitchell odchází od McKaye, který má z něho trochu strach. "Jsme v optimální poloze pro vypuštění brány. Můžeme přistoupit k další fázi", řekla Carterová. Plukovník Emerson zapnul na svém křesle interkom a říká: "Emerson letovým operátorům. Vypusťte bránu."

Hvězdná Brána je držena dvěma úchytkami. Hangárová vrata se otevřela a úchytky uvolnili bránu. Brána se sama pohybovala ven, protože v hangáru byla vypnutá gravitace. Ale i tam potřebovala trochu postrčit a tak pomoci trysek přesouvali bránu směrem k akrečnímu disku.

Carterová stojí vedle Mitchella a usmívá se. "No, máme pár minut, než bude brána na vhodné pozici a připravena k vytáčení a já jsem ještě neobědval. Sám si sendvič. Chcete někdo něco?" zeptal se McKay, který nevydrží ani minutu bez jídla. Všichni se na něho dívají divným pohledem. "Ne? Tak fajn", řekl a odchází z můstku. Mitchell sleduje Carterovou, která na něho pohlédla a usmála se na něj. "Jak to s ním někdy na Daedalu vydržíš?" zeptal se Kevin. "Právě teď o tom přemýšlím", odpověděla Martina.

V hologramové místnosti uprostřed místnosti je zobrazena Mléčná dráha.

"Dobře, to je Země a tamhle Taonas", říkal Jackson a dělal si v tom jasno. "Praclarus Taonas byl jedním z prvních Lantaňanských měst. Bylo opuštěno, když tamní slunce se blížilo ke konci jeho života", řekla žena. "Ano, děkuji. Vím, byl jsem tam. Dobře. Ukažte mi pořadí, v jakém byla založena nejstarší Lantaňanská města", řekl Jackson. "Jak nám to je užitečné? Chceš z těch teček udělat obrázek" zeptala se Vala. "Zadávám poklady. Budeš si muset zvyknout, že to bude chvilku trvat", odpověděl Daniel. "Tak jak k tomu přistupuješ, nám to může trvat celý život", řekla Vala s falešným úsměvem. "Je mi to líto, ale nenajdu to tak, že pod "z" budu hledat zbraň", řekl Daniel. "Tak pod "p", jako planeta", řekla Vala a přesunula se na druhou stranu k Danielovi. "Říkám ti, zeptej se ji", moudrá rada od Vali. "Doktorka Weirová to zkoušela. Plýtval bych časem", řekl Jackson. "Trvalo by to asi jedenáct vteřin", řekla Vala. Jackson položil ruce na terminál a povzdychl. "Zdravím. Hledáme jména dvou planet, známých zemí v dávných dobách ve staroanglickém dialektu jako Castianna a Sahal", zeptal se Jackson a pak pohlédl na Valu s otázkou: "Spokojena?" Vala se k Danielovi otočila zády. "Taoth Vaclarush a Valos Cor", odpověděla žena. Jackson zvednul hlavu v úžasu. Vala šla k němu a řekla: "Teď jsem spokojena." Nad nimi se objevili dvě označené planety spolu s adresami na mapě Mléčné dráhy. Vala povzdychla a řekla: "Vidíš, Danieli? Není na škodu se zeptat." Daniel na ní pohlédnul a pak zpátky na hologram zděšeným pohledem.

Podplukovníci Carterová a Mitchell stáli u boční obrazovky, na které byla zobrazena brána. "Telemetrie brány prověřena. Stabilizační trysky jsou aktivní a energie je v zeleném poli. Můžeme začít", řekla Carterová při přesunu k panelu do přední části můstku. "Kde je McKay?" zeptal se Mitchell. "Jsem tady", ozval se McKay, který právě přišel na můstek. "Jeden člen z vaší posádky mě nenechal jíst sendvič na chodbě", řekl rozzlobeně McKay. Emerson to neřešil, pouze ho sledoval. "To si vážně dovolil? Hm. Chystáme se pokusit o spojení", řekl Mitchell. Mitchell s McKayem se chtěli dát do pohybu, ale srazili by se. A tak McKay zastavil a pustil Mitchella. "Prosím, je to jednoduché", řekl McKay a šel ke Carterové. "Děkuji. Už jsem odeslala příkaz dálkového zadávání. Chvíli to potrvá kvůli časové dilataci", řekla Carterová. McKay pohlédl na obrazovku, která zobrazí, že Hvězdná Brána je aktivní. "Červí díra je stabilní", řekla Carterová. "Samozřejmě, že je", řekl McKay. Carterová kývla na Mitchella, který aktivoval rádio. "Teal'cu! Hovor na účet volaného z galaxie Pegasus, přijmeš ho na své náklady?" zeptal se do vysílačky. Po chvilce čekání se ozval Teal'c: "Vskutku přijmu, podplukovníku Mitchelle." Teal'cův hlas zněl poněkud jiný a zpomalený oprati normálu. "Hej, jakpak je dnes u nás doma v Mléčné dráze?" zeptal se Mitchell.


Episode 10 : Projekt Pegasus - První část

8. november 2012 at 15:10 Fanfiction

ČÁST PRVNÍ



Odyssea právě vystupuje z hyperprostoru poblíž jedné planety s malým měsícem.

Podplukovník Mitchell s Valou jedí jídlo v jídelně. Naproti nich je doktor Jackson, který má položenou hlavu na rukou, protože v tuto chvíli spí. "Legrační, nevypadá, že by byl nadšený", řekla Vala. "Věřte mi. Byl jako kluk, který čekal celou noc na Štědrý den", řekl Mitchell sedící nalevo od Vali. "Myslela jsem, že jsme si zakázali kulturní příklady, kterým nerozumím", řekla Vala. "Tak nadšený, že nespal celou noc", vysvětlil jí Mitchell. "To jenom proto, že se obával o výsledek naší mise", řekla Vala. Mitchell držel v ruce provázek, kterým lechtá Jacksona po uchu. "Probuď se, sluníčko. Podíváme se, co ti Santa nadělil", řekl jemným hlasem Mitchell. Jackson se plácne po uchu s trochou sténáním. "Dobré ráno", přivítal ho do nového dne Mitchell. "Co?" zeptal se Jackson, když zvedal hlavu. "Právě jsme vystoupili z hyperprostoru. Hádám, že nechcete přijít o přistání", řekl Mitchell. "Co? Kolik je hodin?" zeptal se Jackson při pohledu na hodinky. "Tady je kapitán. Všichni zaujměte svá stanoviště pro vstup do atmosféry", ozval se z interkomu plukovník Emerson. Vala stále jí a Mitchell se usmívá na Jacksona. "Proč jste mi to neřekli?" zeptal se Jackson a hned vstává a opouští jídelnu. "Dobrá, přece je jen trochu vzrušený", řekla Vala a s Mitchellem následují Jacksona.

Major Marks spolu s poručíkem Evansovou sedí u konzol. Plukovník Emerson stojí vedle podplukovníka Carterová v přední části můstku. "Odysseo, tady letová. Máte povolení k přistání", ozval se z interkomu technik z Atlantidy. "Rozumíme, letová. Máme váš maják", odpověděl do vysílačky Marks. Carterová s Emersonem se obrátili zároveň ke dveřím, když uslyšeli přibíhat Jacksona s Valou a Mitchellem. "Hej, právě v čas", řekla Carterová, na které už bylo poznat, že je těhotná. "Žertuješ? Tohle bych nezmeškal za celý svět. Víš, kolikrát jsem se sem snažil dostat?" zeptal se Jackson. "Jen dvakrát to bylo mojí vinou", přiznala se Vala. Celá SG-1 krom Teal'ca krom Teal'ca stáli spolu s Emersonem v přední části můstku a dívají se na Atlantidu.

Odyssey prolétá atmosférou k Atlantidě.

Všichni sledují město, které pluje na vodě. "To je nádhera", řekl Jackson. Marks pohlédl dopředu a pohlédl na město. Pak pomalu s Odyssey letěl přímo k Atlantidě. "Odysseo, tady Weirová. Chci vám jako první říci, vítejte na Atlantidě", přivítala je doktorka Weirová, vedoucí Atlantské expedice. Emerson zapnul vysílačku na svém uchu a odpověděl: "Děkuji, doktorko. Máme krásný výhled na vaše skvělé město hned při příletu." Jackson byl ze všech nejraději, že se konečně dostal na Atlantidu. "Klidně se rozhlédněte, ale SGC chce, abyste zahájili misi, jakmile vyložíte naše zásoby. Weirová končí." Jackson klesne na chvilku hlavou a pak se znova zadívá. "Co se děje?" zeptala se Carterová, která si toho všimla. "Ale, nic. Myslím, že bych si jen přál, aby se má první cesta na Atlantidu nekonala za tak zoufalých okolností", odpověděl Jackson. "Je to jen další mise, Jacksone", řekl Mitchell. "Na které závisí na vlásku osud této galaxie", řekla Vala. "Na které se vydává neustále", řekla Mitchell. "Vala není daleko od pravdy. Jestli neuspějeme a Oriům se podaří dostat další lodě skrze SuperBránu…" Než to stihla Carterová doříci, přerušil ji Mitchell: "No, jak nám doktorka řekla, chvilku se rozhlédneme." Odyssey byla téměř u města a chystala se na přistání. "Dobře, chvilka je u konce. Půjdeme zachránit galaxii", řekl Mitchell a spolu s Jacksonem a Valou opouští můstek a Carterová s Emersonem je hned následují.

V hlavních rolí, díle Projekt Pegasus
Podplukovník Cameron Mitchell
Podplukovník Samantha Carter
Major Kevin Marks
Kapitán Martina Marks
Plukovník Paul Emerson
Doktor Daniel Jackson
Svobodný Jaffa Teal'c
Poručík Sharon Evans
Seržant Walter Harriman
Vala Mal Doran
Doktor Rodney McKay
Podplukovník John Sheppard
Doktor Radek Zelenka
Seržant Chuck

Do zasedací místnosti přichází plukovník Emerson, podplukovníci Mitchell a Carterová, spolu s Valou, doktorem Jacksonem a majorem Marksem, kde na ně čeká doktorka Weirová s doktorem McKayem a podplukovníkem Sheppardem. Všichni si sedli kolem stolu, až na Carterovou, která nejdříve zapnula obrazovku, na které spustila program se SuperBránou. Carterová zrovna chtěla začít, když dveřmi prošla ženská důstojnici. "Doufám, že nejdu pozdě?" zeptala se kapitán Martina Marksová. "Prosím, posaďte se", řekla Weirová. Marksová prošla kolem McKaye, který ji nemá moc v oblibě a tak se jí vyhýbá při takových setkáních velkým obloukem, protože se mu podařilo jednou ji tak naštvat, že mu to pořádně oplatila. Martina se usmála na Kevina a sedla si hned vedle něho, který seděl spolu s Carterovou u obrazovky. "Podplukovníku, můžete začít", řekla doktorka Weirová. "SuperBrána Oriů nebyla aktivní od vyslání první vlny, ale je hlášeno, že převorové slibují svým armádám posily, které jsou na cestě a měly by brzy dorazit. Máme za to, že to budu víc lodí, a přitom už čtyři jsou víc, než s čím si umíme poradit. Musíme neprodleně jednat", řekla Carterová. "Proč nezkusíte vytočit bránu? Když je napájena černou dírou, můžete ji udržet aktivní téměř donekonečna", řekl McKay. "Jsem si jistý, že je to napadlo dříve, než sem vyrazili, Rodney", řekl Sheppard. "O to jsme se pokusili, když jí flotila Oriů pronikla poprvé. Asgardi to stále zkoušejí dál, ale nevíme, proč ji nemohou otevřít směrem k nim", řekla Carterová. "Ale snad by se dala aktivovat směrem dovnitř", řekla Weirová. "To je ten problém. Byla navržena tak, aby se spojila z jiné galaxie", řekl tentokrát Marks. "Jako jedna z bran v Pegasu?" zeptal se Sheppard. "Ne, ne, ne, ne, ne. Průměr brány není libovolný, je tu specifický vztah mezi požadavky na energii pro vytváření stabilní červí díry…" než to McKay dořekl, přerušila ho Carterová: "A velikostí brány. To víme také." Kevin pohlédl na Martinu, která mu naznačila, že tenhle styl už zná. "A ty je přímo úměrná velkosti, což znamená, že energie pro vytvoření spojení se SuperBránou by bylo mnohem vyšší než pro normální bránu. To je jako dát dohromady bernardýna s čivavou", řekl tak rychle McKay, aby ho někdo v místnosti nestihl přerušit. "A problém by v tom bel jaký?" zeptala se Vala. "To je přece otázka…" začal vysvětlovat McKay, ale všiml si, že se Jackson dívá na Valu a tak se na chvilku zaseknul. "Aha, chápu. Vy se mi vysmíváte, že?" zeptal se McKay. "To si piš", řekla tiše Marksová a Marks se usmál, protože on jediný to slyšel. "Co? Ehm. Ne, já nejsem ze Země. Opravdu jsem to nepochopila", přiznala se Vala. Sheppard pohlédl na ní a pak na McKaye a byl zvědav na jeho odpověď. "No, oba jsou to sice psi…" začal McKay, jenže tentokrát ho okřikl Marks s Carterovou i Marksovou zároveň: "McKayi!" McKay raději už nic neříkal, protože když už to řekla i kapitán Marksová, je zle. Emerson tam jenom seděl a poslouchal. "Podplukovníku Carterová, prosím, pokračujte", řekla Weirová. "Pokud znova promluví, zastřelím ho", řekl Sheppard. "Děkuji", odpověděla Carterová s pohledem na Shepparda. "Ale k vaší otázce, chceme hned vedle otevřít další bránu. Teal'c by měl být právě na pozici", ozval se Jackson. "Když se nám podaří vytvořit spojení mezi touto a bránou v galaxii Pegas…" říkala Carterová a jako by to nepomohlo, už zase ji přerušil McKay: "Pokusíte se skočit jinam. Nestřílej, víš, že si nemůžu pomoct." Ukazoval na Shepparda prstem, který zavrtěl hlavou. "Skočit? To můžete udělat?" zeptal se Sheppard. Carterová souhlasně kývá hlavou. "Jeden z brilantních nápadů podplukovníka Carterové na záchranu planet z doby před pár lety. SGC zadala adresu planety na kolizní dráze černé díry. P3W-451, pokud mě slouží paměť", řekl Mitchell. "Jediný způsob, jak se odpojit, než by pohltila Cheyenne Mountain, byla odpálit směřovanou nálož přímo do horizontu událostí", řekla Carterová a zmáčkla na tlačítko na ovladači. Na obrazovce zobrazila animace s přeskokem brány na SuperBránu. "Energetický výboj způsobí, že naše odchozí díra přeskočila do jiné brány, která byla poměrně blízko", dopověděla Carterová. "Pokud se to podaří znovu, zablokujeme Orijskou bránu nastálo", řekl Mitchell. "I když vytvoříte vzájemné spojení…" začal zase McKay, ale tentokrát mu to začal nandávat Marks: "Potřebujeme atomovku, to víme." McKay nadále nepřestal mluvit: "A vytáčecí krystal schopný…" Mitchell už ho také nemohl poslouchat. "Jeden máme", řekl Mitchell. "A pokud chcete udržet spojení víc než 38 minut, musíte najít černou díru v galaxii Pegas", řekl McKay. "Ano, to víme. To není náš první táborák, doktore McKayi!" řekl mu důrazně Mitchell. "Já jen říkám, že propočty síly uvolněné energie mohou být velmi nespolehlivé, ne-li přímo neuskutečnitelné", řekl McKay. Mitchell i všichni ostatní si navzájem vyměňovali pohledy. "Budete mě potřebovat", vyšlo z McKaye. Marks ukázal na Carterovou nenápadně ruku s pohybem, jako by chtěl peníze. Vala se zasmála a řekla: "Podplukovník Carterová s majorem Marksem vyhráli sázku", řekla Vala. Marks s Carterovou pohlédli na ní. "Oh. Tohle neměl vědět", řekla Carterová. "Pardón", omluvila se Vala. Martina se podívala na Kevina, který se na ní usmál. Pouze čtyři lidé si vsadili při cestě na Atlantidu, jestli se k nim přidá i McKay. A tak Marks využil znalosti jeho ženy a vsadil si spolu s Carterovou, že půjde. Emerson o tomhle nevěděl a tak Carterová na něho kývla hlavou, že mu to vysvětlí. McKay zůstal zaražen, když je uslyšel. "Johne. Myslíte, že můžete v týmu postrádat Rodneyho?" zeptala se Weirová. "Jasně. Klidně si ho i nechte", odpověděl Sheppard, který se ho chtěl tak rychle zbavit. Carterová se zasmála. "Hezké", řekl s úsměvem Mitchell. Martina zavrtěla hlavou se slovy: "To zas bude."

Mitchell se Sheppardem vyšli ze zasedací místnosti a jdou k balkónu, na kterém je krásný výhled na bránu. "Musím říct, Shepparde, mýte to tu pěkné", řekl Mitchell a opřel se o opěradlo. "Díky. Malovali jsme", řekl Sheppard a šli směrem ke schodům. "No, hodně štěstí. A poslyšte, pokud bude McKay moc otravovat…" pokračoval Sheppard a zbytek věty dopověděl Mitchell: "Zastřelit ho." Marks s Marksovou vycházeli ze zasedačky a rychle sešli po schodech dolů směrem k Odyssey. "Taky je smrtelně alergický na citrusy", řekl Sheppard. "Vážně?" zeptal se Mitchell. "Vždycky s sebou nějaký nosím", řekl Sheppard a vytáhnul z kapsy citron. "Uklidňuje mě to", dopověděl Sheppard a hodil ho Mitchellovi. "Užitečná informace, díky", poděkoval Mitchell. "Jo", odpověděl Sheppard. Poplácal ho po rameni a rychle odchází pryč. McKay je ze zadu sledoval a smál se. Jde blíže k Mitchellovi a ukazuje směrem na Shepparda. "To je dobrý vtip. Vlastně se máme rádi", řekl McKay. "Už máte sbaleno?" zeptal se Mitchell. "Co?" nechápavě se zeptal McKay a pak si vzpomněl: "Jo, jistě." A rychle běžel po schodech dolů. Carterová s Emersonem jdou spolu k Mitchellovi a pak jdou po schodech dolů. Za nimi Jackson s Weirovou jdou k Mitchellovi. "Mějte se tu", řekl Mitchell. "Hodně štěstí. Přál bych si jít s vámi", zažertoval Jackson. "Ale ne, nepřál", opravil ho Mitchell. "Ne, nepřál", zopakoval Jackson. "Tady máš Danielův Disneyland. Wow. Prostě najděte zbraň", řekl Mitchell. "Žádný stres", řekl Jackson. Mitchell kývl a jde za ostatními na loď. "Vaše žádost o přístup do Atlantské databáze zněla naléhavě, doktore Jacksone. Můžeme?" zeptala doktorka. "Ah, kde je Vala?" zeptal se Jackson. Doktorka i doktor se začali rozhlížet kolem sebe, až ji doktorka zahlédla na balkóně. "Oh, tudy", řekla a šli za Valou na balkón.

Vala se sklání přes zábradlí při pohledu na strukturu města. Jackson s Weirovou jdou k ní. "No, Danieli. Není divu, že jsi byl tak posedlí dostat se sem. Tohle místo musí být plně tolika báječných…" Vala se naklonila k Danielovi a zašeptala mu: "Suvenýrů." Elizabeth ji uslyšela a obrátila se směrem k ní. "Kolik jste už stačili prozkoumat?" zeptal se Jackson. "Jen něco přes polovinu. Ale máme plány města, takže máme dost slušnou představu, co kde je. A přesto jsou tu celé čtvrti a systémy, o kterých ani nepředstíráme, že je chápeme", odpověděla Weirová. "Taky doufám. Můžeme tu strávit celý zbytek života", řekl Jackson. "To doufám", řekla Elizabeth.